S kari jsem si dlouho nerozuměla a upřímně jsem patřila mezi ty, kdo ho spíš obcházeli obloukem. Pak jsem ale zkusila vlastní verzi kuřecích prsou na kari se zázvorem, rajčatovým protlakem a smetanou a od té doby je to u nás doma překvapivě častá večeře. S jasmínovou rýží je to rychlé, syté a chuťově mnohem jemnější, než jsem čekala.
Když zbydou houby po víkendovém sběru a na velké vaření už není chuť, přicházejí u nás na řadu houboráky bez brambor. Jsou křupavé po okrajích, uvnitř měkké, krásně česnekové a díky jednoduchému těstíčku z mouky, mléka a vajec hotové bez zbytečného zdržování. Přidávám do nich i trochu měkkého salámu, protože právě ten jim dá plnější chuť a udělá z nich poctivou večeři.
Pštrosí vejce si většina lidí spojuje s mletým masem a hořčicí. Jenže ono to funguje i s čočkovou sekanou, a překvapivě dobře. Když je čočka uvařená opravdu doměkka a houska pořádně vyždímaná, směs drží bez zbytečného povyku i bez syrového vejce.
Když nestíhám a přesto chci dát na stůl teplou večeři, sahám často právě po smažených nudlích s kuřecím masem a zeleninou. Jsou hotové poměrně rychle, dají se hezky přizpůsobit tomu, co je doma v lednici, a díky marinádě se sójovou omáčkou, vejcem a solamylem zůstane maso měkké a šťavnaté.
Kapustové karbanátky patří k jídlům, která znějí o něco skromněji, než pak chutnají na talíři. Když se kapusta předem povaří, dobře vymačká a smíchá s mletým masem, cibulí, česnekem a trochou slaniny, vznikne poctivý oběd, ke kterému se bramborová kaše i okurkový salát hodí bez debat.
Po delší době jsem se do smaženek zase pustila ve velkém a doma zmizely skoro hned. U nás jim říkáme spíš vaječné řízky a mám je ráda hlavně proto, že jsou rychlé, levné a dají se obložit podle toho, co je zrovna v lednici. Do vaječné směsi přidávám trochu strouhanky, špetku prášku do pečiva a někdy i česnek, díky čemuž mají hezký povrch a nejsou uvnitř těžké.
Těstovinový salát mám spojený hlavně s dny, kdy nechci stát hodinu u sporáku a stejně potřebuji uvařit něco, co zasytí. Když se do něj dá opravdu dost zeleniny a kousky kuřecích stehenních řízků, není to žádná smutná příloha k řízku, ale normální hlavní chod. Jen jedno pravidlo nesmíte podcenit: těstovinový salát potřebuje chvíli klidu v lednici, jinak chutná spíš jako rychle zamíchaný kompromis.
Ražniči nemusí nutně znamenat stání u grilu se špejlí v ruce. Připravit ho na plechu v troubě je pohodlnější, výsledek je přitom stejně šťavnatý a voňavý. Krkovice se v troubě pomalým teplem rozvoní do celé kuchyně, klobása a slanina dodají pokrmu kouřový nádech a brambory na vedlejším plechu se postarají o syté přílohy bez extra práce.
Když se doma sejde větší cuketa a nikomu se nechce stát u pánve, dělám tenhle cuketový bramborák z trouby bez brambor. Je to rychlá večeře na plech, která krásně voní po česneku, majoránce a zapečeném sýru, a díky pečení v troubě odpadá smažení po dávkách. U nás mizí ještě horký a přiznám se, že ho občas sotva stihnu vyfotit.
Kapusta patří mezi zeleninu, která v české kuchyni pořád trochu žije ve stínu – buď je uvařená k masu, nebo skončí v zelňačce. Jenže kapustové lívance se slaninou a sýrem jsou úplně jiná kategorie. Zlatavé placky s křupavým okrajem, vůní česneku a kousky opečené slaniny zvládnete připravit za méně než hodinu. Dát si je můžete ke svačině, jako přílohu i hlavní jídlo.
Smetanová omáčka s kuřecím masem a těstovinami patří mezi ta jídla, která zachrání večeři i ve chvíli, kdy nemáte čas ani chuť dlouze vařit. Krémová omáčka ze šlehačky, šťavnaté kuřecí maso a správně uvařené těstoviny – tahle kombinace funguje spolehlivě pokaždé.
Když se mi doma sejde víc cuket než obvykle, sahám po tomhle jednoduchém receptu. Plátky cukety nechám krátce vypotit, obalím je v hustším palačinkovém těstíčku s lisovaným česnekem a osmažím dozlatova. Je to levná, rychlá a vděčná večeře, která chutná i těm, kdo jinak na cuketu moc nejsou.
