Domácí vegetu mám ráda z prostého důvodu: vím, co v ní je, a nemusím lovit chuť zeleniny pod nánosem soli. Tahle verze se nesuší, ale míchá se rovnou se solí do sklenic, takže odpadá hlídání trouby i sušičky. Je to starý dobrý způsob, jak si udělat poctivé polévkové koření na měsíce dopředu.

Domácí Podravka ze sušené zeleniny je přesně ten typ věci, u které si říkáte, proč jste ji nezačali dělat dřív. Mrkev, celer, petržel, libeček a cibule: nastrouhané, usušené a rozsekané. Žádná sůl, žádná éčka, jen čistá zelenina v jedné sklenici.

Zelňáky mám ráda hlavně ve dnech, kdy doma není nic moc plánovaného, ale hlad se hlásí docela hlasitě. Z pár vajec, mouky a půlky hlávky zelí uděláte smažené placky, které jsou levné, syté a překvapivě dobré i bez masa.

Toužíte po poctivé české klasice v lehčí a zdravější verzi? Vyzkoušejte vynikající držkovou polévku z hlívy ústřičné! Vůně majoránky, papriky a česneku vás zaručeně dostane.

Připravte si poctivou svíčkovou na smetaně s karlovarským knedlíkem! Tradiční český recept na 6 porcí uvaříte za 190 minut. Už se vám sbíhají sliny?

Ovarové maso není rychlovka. Jsou to čtyři hodiny pomalého varu, při kterých se z vepřových paciček, kůže a masa stane něco, co se doslova rozpadá pod vidličkou. Podávejte s křenem, hořčicí, okurkou a pivem.

Zeleninová polévka s drožďovými knedlíčky je pokrm, který v sobě spojuje jednoduchost a poctivost domácí kuchyně. Kořenová zelenina dusí na másle, vývar se vaří pomalu a knedlíčky vznikají přímo v hrnci. Žádné složité kroky, žádné zbytečné nádobí. Drožďové knedlíčky jsou přitom trochu zapomenutá záležitost, a přitom jsou překvapivě lehké a vděčné. Recept se hodí na oběd i večeři, zvládne ho každý a zeleninu v něm ocení i ti, kdo ji jinak příliš nevyhledávají.

Hnědé slupky z cibule letí do koše. Přitom tenhle odpad dokáže proměnit průměrný vývar ve zlatavý, plnokrevný základ polévky. Cibulová slupka barví vývar do krásné jantarové barvy, prohlubuje jeho chuť a přitom nestojí vůbec nic.

Bramborový salát bez majonézy zní pro část národa skoro podezřele, ale vídeňská verze dává perfektní smysl. Je lehčí, šťavnatá a místo hutné zálivky ji drží pohromadě horký hovězí vývar s octem, hořčicí a olejem. K řízku je za mě někdy lepší než naše sváteční klasika.

Když se doma vařilo uzené maso, skoro vždycky z toho druhý den byla čočková polévka. Přesně taková hustá, s kousky masa, trochou klobásy a majoránkou, která provoní celý byt. Mám ji ráda hlavně proto, že zasytí na dlouho, není drahá a z obyčejné čočky a vývaru z uzeného vykouzlí poctivé jídlo do chladnějších dnů.

Když chci udělat poctivý víkendový oběd, který nasytí celou rodinu a ještě voní po celé kuchyni, sáhnu po vepřovém kolenu. Nejvíc se mi osvědčil pomalý způsob s předvařením v kořenové zelenině, česnekem, cibulí a černým pivem, protože maso zůstane krásně měkké a nahoře získá pěkně vypečenou kůrčičku.

Když se doma sejde víc mrkve, petržele a celeru, dělám z nich jednu z nejužitečnějších zásob do spíže. Domácí vegeta bez konzervantů je voňavá, praktická a hodí se do polévek, omáček i pod maso. Nejraději ji připravuji ze sušené zeleniny a bylinek, které po rozmixování vytvoří jemnou dochucovací směs bez zbytečných přísad.