Sezóna meruněk u nás doma znamená jediné: aspoň jednou musí přijít na stůl poctivé meruňkové knedlíky z kynutého těsta. Dělám je jako sladký oběd i večeři, protože zasytí, nejsou zbytečně složité a s máslem, tvarohem a drobenkou chutnají přesně tak, jak si člověk pamatuje z dětství.

Když chci upéct něco, co doma udělá radost úplně všem, většinou vyhrají právě kynuté buchty s povidly a čokoládou. Jsou poctivé, měkké, krásně voní po másle a citronové kůře a díky dvojité náplni nepůsobí suše ani druhý den. Dělám je pečené vedle sebe v pekáči, takže zůstanou hezky vláčné a nahoře stačí jen trocha rozpuštěného másla.

Když chci upéct nebo uvařit něco, co působí slavnostně, ale přitom zůstává poctivě domácí, sáhnu po alpském sladkém knedlíku. Je to velký kynutý knedlík plněný povidly, podávaný s vanilkovým krémem a mákem s cukrem, a právě tahle kombinace z něj dělá sytý dezert, který se hodí i jako víkendový oběd.

Rýžový nákyp dělám nejčastěji ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sladkého a přitom z obyčejných surovin, které bývají doma skoro vždycky. Tenhle je postavený na kulatozrnné rýži vařené v mléce, proložený meruňkami a višněmi z kompotu a nakonec přikrytý sněhem z bílků, takže je uvnitř vláčný a nahoře jemně nadýchaný.

Tvarohové kuličky s borůvkami jsou přesně ten typ jídla, u kterého se vyplatí nepospíchat. Samotná práce není složitá, ale jedna hodina v lednici udělá s těstem divy. Za mě je to lepší varianta než různé uspěchané knedlíky, které se při vaření rozpadnou nebo po vytažení připomínají gumové míčky do tělocviku.

Když je venku zima a člověk má chuť na něco teplého, sytého a přitom sladkého, sahám doma po alpském kynutém knedlíku. Je to poctivý germknödel plněný povidly, přelitý vanilkovým krémem a zasypaný mákem s cukrem, který vypadá slavnostně, ale v kuchyni se dá zvládnout i bez velkého stresu.

Bramborové špalíčky s mákem patří k jídlům, která nevypadají jako velká sláva, ale na talíři udělají přesně to, co mají. Zasytí, nestojí majlant a když se nepřežene mouka, jsou krásně měkké. Za mě je to poctivá kuchyně bez okras a bez zbytečného vymýšlení.

Když se u nás doma pečou dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, je hned jasné, co bude k obědu za malý svátek. Mám je ráda hlavně o víkendu, kdy je čas nechat kynuté těsto v klidu pracovat a pak vytáhnout z trouby plech měkkých, máslem potřených buchtiček. Tento recept je poctivý, přitom srozumitelný, a vanilkový krém dělám z mléka a pudinku, takže není zbytečně složitý.

Když se doma objeví miska voňavých jahod a venku je opravdové léto, dělám nejraději tvarohové knedlíky. Jsou syté, přitom z obyčejných surovin, a celé kouzlo je v jemném tvarohovém těstě, které stačí správně zpracovat a zbytečně ho nepřemoučit.

Když chci doma udělat něco sladkého, co vypadá slavnostně, ale přitom nezabere celé odpoledne, sahám po císařském trhanci. Tahle verze s malinami a malinovou pěnou je krásně nadýchaná díky vyšlehaným bílkům, voní po vanilce, citronové kůře a troše rumu a na talíři působí mnohem složitěji, než ve skutečnosti je.

Tvarohové noky s jahodami patří k těm receptům, které vypadají nenápadně, ale na talíři udělají pořádnou radost. Měkké, lehce nadýchané noky obalené v opečené strouhance s máslem a k tomu vonný jahodový rozvar se skořicí – to je přesně ten typ jídla, které zvládne i začátečník a přitom sklidí u stolu bouřlivý potlesk.

Žemlovka je přesně ten typ jídla, které vypadá obyčejně, ale doma mizí podezřele rychle. V téhle verzi má k sobě lehkou jahodovou pěnu z bílků, cukru a rozmačkaného ovoce, takže starý známý pekáč působí o něco svátečněji, ale pořád bez zbytečných cirátů.