Když se mi doma sejde víc jablek, než stihneme sníst jen tak, sahám po obrácené jablečné roládě. Je rychlá, vystačí si s několika obyčejnými surovinami a díky vrstvě nastrouhaných jablek zůstává pěkně vláčná. Nejvíc se mi na ní líbí to, že se těsto lije rovnou na jablka a po upečení se celý plát hned obrací a stáčí ještě za tepla.
Když potřebuji na víkend upéct něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u trouby, sahám právě po tomto letním koláči s krémem, ovocem a želé. Má jemný korpus z vyšlehaných bílků, poctivý vanilkový krém a nahoře ovoce, které si můžu přizpůsobit podle sezóny i podle toho, co zrovna čeká v lednici.
Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.
Štrúdl z kupovaného těsta jsem doma postupně úplně vytlačila, protože to moje tvarohové je mnohem příjemnější na práci a v kuchyni po něm nezůstane půlka plechu drobků. Dělám ho hlavně tehdy, když chci poctivý domácí moučník bez zbytečného přemýšlení. Stačí tvaroh, máslo a mouka, hodina chladu a pak už jen naplnit třeba jablky s ořechy nebo jablky s mákem.
Když se doma sejde miska ovoce, které už nechci nechat ležet další den, přichází u mě na řadu tenhle rychlý ovocný koláč s drobenkou. Je to poctivý plechový moučník z obyčejných surovin, hotový bez složitého vážení, a právě drobenka s máslem mu dá nahoře tu správnou křupavou vrstvu. Nejradši na něm mám, že pokaždé chutná trochu jinak podle toho, jaké ovoce je zrovna po ruce.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Když potřebuji rychle připravit něco sladkého do skla, sahám právě po banánovém koktejlu se šlehačkou a strouhanou čokoládou. Je hotový za pár minut, vystačí i pro více lidí a díky zralým banánům bývá příjemně sladký i bez velkého doslazování. U nás doma funguje jako svačina, malý dezert i záchrana pro chvíle, kdy je chuť na něco krémového a studeného.
Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.
Hladká mouka, vejce a strouhanka – klasický trojobal zná skoro každý. Jenže způsobů, jak obalit řízek, existuje podstatně víc. Každý z nich dá výslednému řízku trochu jinou texturu, chuť i charakter. Stojí za to je aspoň jednou vyzkoušet.
Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.
Vypadají trochu slavnostně, ale doma je dělám hlavně tehdy, když chci upéct něco malého ke kávě a nechci se trápit s těstem. Tyhle marokánky jsou postavené na smetaně ke šlehání, díky které zůstávají příjemně vláčné, a přitom mají na povrchu tenkou čokoládovou vrstvu, která jim sluší snad nejvíc. Nejradši na nich mám to, že si směs můžu upravit podle zásob ve spíži a pokaždé fungují.
Když doma zbyde kelímek bílého jogurtu a v misce leží jahody, bývá o odpolední sladké jasno. Tyhle jogurtové koblihy dělám ve chvíli, kdy nechci čekat na kynutí, ale přesto mám chuť na něco poctivého a domácího. Těsto je jednoduché, rychle hotové a po usmažení si krásně rozumí se šlehačkou i čerstvými jahodami.
