Plněné bramborové knedlíky se zelím patří k jídlům, která nevypadají složitě, ale umí se vzepřít, když člověk uspěchá těsto. Tady je to jednoduché: brambory uvařit ve slupce, nechat pořádně vychladnout a teprve pak se pustit do strouhání a tvarování.

Bramborák se švestkami zní na první dobrou trochu podezřele, hlavně pokud máte bramborák spojený s česnekem a majoránkou. Jenže tady jsme úplně jinde. Je to starý pečený recept nasladko, vlastně ošizený bramborák bez koření, na který přijdou švestky a šup s ním do trouby.

Poslední letní víkend, večer telefonát od sousedky a pozvání na nedělní grilování. Přesně v takové chvíli jsem sáhla po víc než 45 let starém receptu na jablkový koláč paní Zemanové. Je rychlý, ze surovin, které bývají doma, a díky strouhaným jablkům zůstává hezky vláčný i druhý den.

Vypadá to skromně, ale na talíři to funguje až překvapivě dobře. Studentský řízek z gothaje dělám ve chvíli, kdy chci rychlou teplou večeři z obyčejných surovin, a letní bramborový salát se slaninou, cibulí a jemně kyselou zálivkou mu dodá přesně to, co potřebuje. S tatarkou je to stará dobrá kombinace, která má pořád co nabídnout.

Mák patří k nejpodceňovanějším surovinám v české kuchyni. Přitom maková buchta s třešněmi z kompotu je jedna z těch věcí, které se pečou prakticky samy – stačí vše smíchat, přidat třešně a strčit do trouby. Výsledkem je vláčný, mírně hutný koláč s výraznou makovou chutí a kyselkavými třešněmi.

Bublanina s jahodami, mandarinkami a jemnou tvarohovou náplní je přesně ten koláč, který se upeče rychle a zmizí ještě rychleji. Těsto je nadýchané, ovoce šťavnaté a tvaroh dodá každému soustu krémový kontrast.

Když je venku horko a nikomu se nechce stát u sporáku, u nás doma přichází na řadu švýcarský salát. Je sytý, osvěžující a přitom složený z úplně obyčejných surovin, které mívám často v lednici. Mám ráda hlavně to, že se dá udělat buď s jemnou jogurtovo-majonézovou zálivkou, nebo jen s lehkým octovým nálevem, a pokaždé chutná trochu jinak.

Dnes jsme dostali moje oblíbené meruňky a já už při pohledu na ně věděla jediné: další knedlíky opravdu dělat nebudu. Nakonec z toho byl domácí meruňkový džem z kila vypeckovaného ovoce, který jsme dělali spolu a já mu jen stála za zády. Mám ráda, že je tenhle způsob docela přímočarý, vystačí si s cukrem, trochou kyseliny citronové a želírovací směsí a ve skleničce zůstane čistá chuť meruněk.

Květákové placičky znají mnozí z dětství – jenže tahle verze má jeden trik navíc. Půlka květáku se uvaří, druhá půlka jde na hrubé struhadlo syrová. Díky tomu placičky drží tvar, ale uvnitř zůstanou příjemně vláčné.

Italské gnocchi jako dezert? Zní to neobvykle, ale výsledek stojí za to. Stačí je obalit v rozpuštěném másle s perníkovým kořením, skořicí a vanilkovým cukrem, osmažit na woku dozlatova a podat s miskou Nutelly na namáčení. Vznikne křupavý, voňavý snack, který připomíná klasické španělské churros – jenže bez složité přípravy.

Koprovka je přesně to jídlo, u kterého se rodiny dělí na dva tábory. Jenže když se neodbude vodou a postaví se na poctivém hovězím vývaru, másle a čerstvém kopru, bývá po sporech docela rychle. K tomu měkký kynutý knedlík a oběd je vyřešený.

Jablková buchta z lineckého těsta je přesně ten moučník, který se u nás pekl na velký plech a mizel ještě vlažný. Je křehká, plná jablek a bez zbytečných kudrlinek. Za mě je to jeden z těch receptů, kde se nevyplatí šidit máslo ani spěchat s krájením.