Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.
Pikantní okurkové řezy v sladkokyselém nálevu s kari kořením a chilli – domácí zavařenina z přerostlých okurek, která se připravuje přes noc a steriluje na 80 stupňů. Recept na plné sklenice do zimní spíže.
V lahůdkářství jsem si ho dřív občas koupila k večeři s rohlíkem, ale doma mi pořád chyběla ta stará známá chuť, jakou si pamatuji z dětství. Dnes jsem zkusila pochoutkový salát podle starých receptur a přesně tohle je ono: poctivý, s nakrájeným šunkovým salámem, okurkami na nudličky a jemně dochucenou majonézou. Nejlepší na tom je, že je hotový za chvilku a po odležení v lednici chutná ještě líp.
Když se doma sejde víc zeleniny, než se stihne sníst čerstvá, u nás přichází na řadu zeleninová čalamáda. Dělám ji po babičce z okurek, lehce povařeného květáku, papriky, cibule a mrkve a právě lák na okurky jí dává známou, poctivou chuť, kterou mám se spíží plnou sklenic spojenou od dětství.
Tenhle salát jsem poprvé ochutnala na rodinné oslavě a vůbec jsem nečekala, co mě čeká. Kuřecí prsa uvařená v octovém nálevu s kořením dostanou překvapivě jemnou, lehce nakyslou chuť, která rybí salát opravdu připomíná. A přitom žádná ryba v dohledu.
Fazole patří mezi nejsytější luštěniny, jaké v kuchyni máte k dispozici. Tento recept z nich dělá zavařený salát, který přežije v komoře celou zimu a v okamžiku, kdy nemáte čas vařit, zachrání oběd i večeři. Stačí otevřít sklenici, přidat krajíc chleba a máte hotovo.
Sladkokyselá čalamáda je jedna z těch věcí, které vždy najdu u babičky ve spíži. Přesný recept na nálev i postup zavařování, který funguje spolehlivě rok co rok.
Okurky jsou teď všude – na zahrádce, na trhu, v bedně od sousedů. A právě tehdy se hodí recept, který z hromady okurky udělá salát ve sklenici, jenž v lednici vydrží klidně celé týdny. Bez zavařování, bez sterilizace, bez složitého náčiní. Stačí okurky, cibule, ocet, cukr a trocha trpělivosti přes noc.
Čalamáda je jedna z těch věcí, které jsem jako dítě brala jako samozřejmost – prostě stála v komoře a vždycky tam byla. Teprve když jsem si ji zkusila udělat sama, pochopila jsem, co za tím stojí. Tento recept vychází z klasického poměru zeleniny a nálevu, který funguje spolehlivě rok co rok.
Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.
Konec léta u nás bývá každý rok stejný: pár nenápadných cuket se během pár dnů promění v hromadu, kterou už člověk sotva udá sousedům. Právě tehdy dělám zavařené cuketové zelí na zimu – je levné, jednoduché a překvapivě všestranné. Díky hrubě nastrouhané cuketě, cibuli, octu, cukru a kmínu chutná po odležení skoro jako poctivá domácí klasika.
Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.











