Uzená žebra jsem dlouho dělala jen vařená, bez jakéhokoliv finišování. Pak jsem je jednou zkusila potřít marinádou a dopéct v troubě – a od té doby jinak nedělám.

Když chci doma připravit něco poctivého ke chlebu, co vydrží v lednici a hodí se k večeři i na návštěvu, dělám nářez z lisovaného vepřového kolena. Není to složité, jen je potřeba dopřát masu čas, dobře ho dochutit česnekem a po uvaření ho správně stlačit ve formě. Výsledek stojí za to hlavně vychlazený, nakrájený na tenké plátky s křenem, hořčicí a kyselou okurkou.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád po domácku, sahám po vepřové panence s liškovou omáčkou a bramborovými kroketami. Je to jídlo, které vypadá svátečně, přitom se dá zvládnout bez složitých fíglů. Panenka se nejdřív zprudka opeče a pak dojde v troubě, omáčku podrží lišky, smetana a trocha citronové šťávy.

Tiramisu mám ráda, ale přiznejme si, klasická miska je občas trochu rozbředlá disciplína na lžičku. Tiramisu roláda je v tomhle praktičtější kus dezertu: piškot, kávový krém, cukrářské piškoty namočené v kávě s Amarettem a navrch kakao. Vypadá svátečně, ale postup není nijak záludný, jen se nevyplatí spěchat u krému a při rolování.

Tvarohové koblížky jsou přesně ten typ sladkého, který nevyžaduje troubu ani složité plánování. Těsto smícháte za pět minut, smažíte na arašídovém oleji a teplé obalíte v cukru.

Když chci udělat poctivý víkendový oběd, který nasytí celou rodinu a ještě voní po celé kuchyni, sáhnu po vepřovém kolenu. Nejvíc se mi osvědčil pomalý způsob s předvařením v kořenové zelenině, česnekem, cibulí a černým pivem, protože maso zůstane krásně měkké a nahoře získá pěkně vypečenou kůrčičku.

Žravé řezy jsou přesně ten typ dezertu, který se nedá jíst pomalu. Nadýchaný piškot, smetanový krém, ovoce a lesklé vanilkové želé. Celý plech je pryč dřív, než se nadějete.

Krémeš je dezert, který jsem roky obdivovala za cukrárenskými vitrínami a nikdy jsem se neodvážila zkusit ho doma. Dva pláty listového těsta, hustý vanilkový krém a vrstva šlehačky – a přitom je to celé překvapivě zvládnutelné i bez cukrářského výcviku.

Koka řezy jsou u nás doma naprostá klasika, ke které se vracím pokaždé, když potřebuji něco rychlého a spolehlivého. Krém ze sušenek Koka namočených ve smetaně je hustý, jemný a voní trochu po rumu – přesně tak, jak má.

Kynuté koláče s tvarohem, ovocem a drobenkou patří přesně k těm receptům, které vypadají pracněji, než ve skutečnosti jsou. Když si člověk pohlídá těsto a neodbyde náplň, odměnou jsou měkké koláče, které voní po másle a zmizí ještě vlažné.

Vepřová panenka budí zbytečný respekt. Přitom je hotová rychle a největší problém bývá jen ten, že ji někdo nechá na plotně o pár minut déle, než je zdrávo. Tady je verze s pepřovou omáčkou, která se hodí i na víkendový oběd, ale nezabere půl dne.

Ovocné řezy s želatinou jsou přesně ten typ dezertu, který vypadá složitě, ale přitom ho zvládne každý. Vláčný korpus, krém z mascarpone a tvarohu a lesklá vrstva želatiny plná ovoce – tohle u nás doma zmizí ještě dřív, než stihnu uklidit nádobí.