Kuchyně našich babiček stála na prosté logice: vystačit si s málem a přitom nakrmit celou rodinu. Jenže za touhle zdánlivou samozřejmostí se skrývá překvapivě propracované umění – od zahušťování polévek až po dávno zapomenutá jídla, jejichž názvy dnes mnohému nic neřeknou. Řadu tradičních českých pokrmů už vlastně ani neznáme.
Buchty peciválky, placky zahýbance, merhované koláče nebo jahelník. Ještě před pár generacemi to byly běžné položky rodinného stolu. Dnes by většina lidí nad těmi názvy spíš tázavě zvedla obočí. Přitom jde o jídla, která patří k opravdovým pokladům staročeské kuchyně. Recepty hospodyněk, které uměly hospodařit s málem a přesto připravit něco chutného. Jenže pak přichází ty jemné rozdíly – polévky, kaše nebo moučníky, které se liší jen drobností, ale každý nese vlastní název i historii.
Co stálo na babiččině stole
Základ staročeské kuchyně byl až překvapivě prostý. Chléb, luštěniny, kaše a zelenina. Jídelníček, který se vracel den co den. Maso bylo vzácné a většinou se uchovávalo uzením. Na stůl se dostávalo hlavně v neděli, ne jako samozřejmost všedního dne.
Kaše navíc rozhodně neznamenala jen jednu jedinou věc. Prosná, pohanková, ovesná nebo semencová – každá měla jiné složení, chuť i místo v týdenním rytmu jídla. Ve středověku byla zvlášť rozšířená pohanková a hrachová kaše, protože dodávala energii při těžké práci. Brambory přišly do české kuchyně až v 17. století, ale rychle se staly nepostradatelné. Škubánky, taštičky, pečené placky i nákypy – hospodyňky z nich uměly připravit desítky variant.
A pak je tu chléb. Až do 15. století se v českých zemích peklo přes dvanáct druhů – pohankový, jáhlový, žitný, žemlový nebo z prosa. Na stůl se dával se sýrem a zapíjel podmáslím nebo zákysem. Bez chleba se jednoduše nesedělo ke stolu.
Polévka jako hlavní chod, ne předkrm
To je možná největší rozdíl oproti dnešnímu vaření. V babiččině kuchyni polévka neznamenala úvod k obědu. Byla obědem sama o sobě. Hustá, vydatná, uvařená z toho, co bylo právě po ruce. Brambory, kořenová zelenina, luštěniny, sušené houby nebo starší chléb. Zahušťovalo se krupicí, strouhaným bramborem nebo jíškou. Výsledek? Jídlo, které s krajícem chleba nasytilo na dlouhou dobu.
Kulajda, která se v tomto kvízu také objeví, je dobrým příkladem toho, co se dá z obyčejných surovin vykouzlit. Houbová polévka se smetanou, koprem a vajíčkem působí skromně, jenže recept je ve skutečnosti přesně vyvážený. Podobně fungoval celý přístup k vaření: bez plýtvání, bez zbytečností, ale s výsledkem, který měl chuť.
Právě tyhle pokrmy kvíz prověří. Některé názvy budou povědomé, jiné nejspíš zaskočí. Kdo jich pozná většinu, ten má babiččinu kuchyni opravdu v malíku.
Kvíz: Znáte kuchyni našich babiček lépe než ony samy?
Test znalostí socialistické kuchyně: 10 retro pokrmů mladí neznají, ale starší ročníky je zbožňovaly
Kvíz na téma správné skladování potravin v lednici: 13 otázek ukáže, kdo se dopouští častých chyb
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Wikipedie, TopRecepty, CUNI.cz