Když potřebuji uvařit něco poctivého, co zasytí celou rodinu a přitom mě nepřiková na celé dopoledne ke sporáku, sahám po selské míse z jednoho pekáče. Je na ní krásné to, že pár obyčejných surovin – uzené maso, brambory, zelí a hodně cibule – se v troubě spojí do šťavnatého jídla, které chutná nejlépe právě zapečené dozlatova.

Ochutnejte poctivou staročeskou specialitu z České Třebové! Vyzkoušejte náš tradiční recept na českotřebovské jabkance z bramborového těsta plněné tvarohem, opékané nasucho na pánvi a přelité rozpuštěným máslem s cukrem.

Staročeská kuchyně fungovala bez ledničky, mixéru i plynu – a přesto se v ní vařilo každý den. Škopek, hmoždíř, máselnice nebo pracharanda jsou pojmy, které dnes mnoho lidí nezná. Právě tady zjistíte, jestli patříte mezi výjimky.

Koprová polévka patří k těm receptům, které se předávaly z generace na generaci a přitom nikdy nevyšly z módy. Tahle verze čerpá ze staročeské a staromoravské kuchyně – základ tvoří brambory a vydatná záklechtka z vejce a mléka. Kopr přidá svou typickou vůni a kyselost se dochutí octem.

Štajryš je staročeský pokrm ze západních a jižních Čech, který spojuje kroupy, kysané zelí, brambory a slaninu. Peče se na plechu dozlatova a voní majoránkou.

Dnes jsem k obědu vařila jídlo, které už dělávala moje babička a říkala mu kucmoch nebo škubánky. Je to obyčejné, levné a syté jídlo z brambor, hrubé mouky, máku a másla, které má ale jednu velkou výhodu: když se udělá správně, je měkké, jemné a doma po něm nezůstane ani kousek.

Když mi v lednici zůstanou brambory od včerejška, bývá o večeři skoro rozhodnuto. Tyhle bramborové placičky dělám z jemně nastrouhaných vařených brambor, trochy hladké mouky a soli, peču je na suché pánvi a ještě horké mažu máslem. Jsou levné, syté a voní po staré domácí kuchyni.

Na starých receptech mám ráda jednu věc: na nic si nehrají. Tahle bábovka z roku 1930 je přesně ten typ moučníku, který vznikl z běžných surovin, ale když se nepodcení pár detailů, dostanete poctivý kus ke kávě i snídani na druhý den. A jo, těch 300 gramů cukru je na dnešní poměry dost, ale ke staré škole to prostě patří.

Česká kuchyně má za sebou staletí lidové vynalézavosti – a ta se projevila i v názvech jídel, která dnes většina lidí nezná ani od pohledu. Cvibach, vejmrda nebo žgance: tušíte, co se za těmito slovy skrývá?

Kulajda je hustá česká polévka z hub, brambor, kopru a smetany s charakteristickým sladkokyselým nádechem. Recept krok za krokem, včetně tipu na dokonalé pošírované vejce.

Kuchyně našich babiček byla postavená na jednoduché filozofii: vyjít s málem a přesto nasytit celou rodinu. Jenže právě tahle zdánlivá jednoduchost skrývá překvapivě hluboké znalosti – od způsobů zahuštění polévky až po zapomenuté pokrmy, jejichž názvy dnes málokdo pozná.

Když peču krůtí nohu na česneku nebo kousek vepřového, často k tomu dělám právě staročeskou lepenici. Je levná, sytá a z obyčejných brambor a kysaného zelí vykouzlí přílohu, která má výraznou chuť a hezky nasaje i trochu výpeku z masa. U nás doma ji dělám tak, aby nebyla ani řídká, ani úplně hladká – nejlepší je s jemnými kousky brambor a zlatavou cibulkou se slaninou.