Vajíčková pomazánka je přesně ten typ jídla, který zachrání snídani, večeři i chvíli, kdy má dorazit návštěva a v lednici není nic slavného. Za mě funguje nejlépe tehdy, když se žloutky nejdříve vyšlehají s máslem dohladka a bílky se přidají až nakonec na malé kostičky. Pomazánka pak není ani mazlavá kaše, ani suchá hmota, ale poctivá klasika.
Když se u nás doma řekne rychlá teplá večeře, která potěší děti i dospělé, často padne volba právě na domácí langoše. Dělám je z kynutého těsta s mlékem, trochou zakysané smetany a jedním vejcem, díky čemuž zůstávají měkké i po usmažení. Nejradši je podávám s česnekem, sýrem a kečupem, ale dobře fungují i v jednodušší verzi jen se solí.
Ještě večer naložím maso, druhý den už je večeře skoro bez práce. Vepřové nudličky na cibuli s rýží dělám ve dnech, kdy chci něco poctivého, ale nechci stát hodinu u sporáku. Díky krátké marinádě ze sójové omáčky, worcesteru a česneku je maso výrazné, šťavnaté a cibule mu dodá přesně tu domácí chuť, kterou mám na takových jídlech ráda.
Listové těsto, špenát, vinná klobása a smetanová směs s vejci – a máte hotový slaný koláč, který zvládne každý. Špenát přitom není jen barevná výplň; jde o surovinu nabitou železem, hořčíkem a vitamínem K.
V horkých dnech u nás doma nevyhrávají těžké omáčky ani dlouhé pečení, ale jídla, která osvěží a přitom zasytí. Právě proto se ráda vracím ke kyselé maďarské polévce ze zelených fazolek a kvašených okurek, která stojí na vývaru, sladké paprice, kopru a zakysané smetaně. Má příjemně nakyslou chuť, je hotová bez zbytečného složitého vaření a chutná dobře horká, vlažná i vychlazená z lednice.
Koprová pomazánka z tvarohu a másla patří k těm receptům, které nepotřebují žádné vylepšování. Čerstvý kopr, kvalitní máslo a tvaroh – a máte snídani, svačinu nebo přílohu k večeři, která chutná lépe než cokoliv z obchodu.
Vepřová směs s bramboráčky je jedno z těch jídel, které nikdo nečeká a všichni si přidají. Šťavnaté nudličky z vepřové kýty s paprikou, žampiony a pórkem, dochucené pořádně pikantním kořením, sedí na domácích bramboráčcích jako stvořené. Přitom příprava nezabere víc než hodinu a suroviny najdete v každém obchodě.
Štajryš je staročeský pokrm ze západních a jižních Čech, který spojuje kroupy, kysané zelí, brambory a slaninu. Peče se na plechu dozlatova a voní majoránkou.
Jsou jídla, kolem kterých se zbytečně moc nemluví, protože mluví sama za sebe. Dědova papriková sekaná, k tomu hlávkové zelí na valašský způsob a nové brambory, je přesně ten případ: poctivý oběd z obyčejných surovin, který stojí hlavně na dobrém dochucení, šťávě z pekáče a správně udělaném zelí.
Domácí kečup jsem vařila roky na sporáku a nikdy mě to nebavilo. Pak jsem objevila pečenou variantu a zpátky se nevracím. Zelenina jde do trouby, vy si jdete číst knížku a za hodinu máte základ, který chutná líp než cokoliv z obchodu.
Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.











