České filmy a seriály jsou plné nezapomenutelných nápojů – od Kolalokovy limonády přes Magické voko až po pivo ze sedmého schodu. Ale pamatujete si, který nápoj patří ke kterému filmu?
Ghí je vlastně obyčejné máslo, kterému jsme dali čas a klid na plotně. Voda se odpaří, mléčné bílkoviny se oddělí a zůstane čistý tuk s vyšším bodem přepalování. Hodí se do pánve i na pečivo a za mě je to jedna z těch kuchyňských věcí, které nevypadají převratně, ale v praxi dávají smysl.
Makový závin peču odjakživa, ale pokaždé mám pocit, jako bych ho dělala poprvé – ten moment, kdy vytáhnu zlatavé nohavice z trouby a celým bytem se rozšíří vůně máku a másla, mě nepřestane těšit. Tento recept je poctivý, bez zkratek, a výsledek za to stojí.
Když se doma objeví miska voňavých jahod a venku je opravdové léto, dělám nejraději tvarohové knedlíky. Jsou syté, přitom z obyčejných surovin, a celé kouzlo je v jemném tvarohovém těstě, které stačí správně zpracovat a zbytečně ho nepřemoučit.
Vepřový guláš patří k těm jídlům, která nepotřebují žádnou rehabilitaci ani moderní úpravy. Stačí dobrá vepřová plec, hodně cibule a trocha trpělivosti u sporáku. Výsledkem je hustá, tmavá šťáva a maso, které se rozpadá na vidličce.
U drobenkového koláče s tvarohem a rybízem je skvělé to, že se nemíchá žádné choulostivé těsto, nic se nešlehá do zblbnutí a přesto z toho vyleze poctivý plech moučníku, který se hodí ke kávě i na víkendovou návštěvu.
Fazolky na kyselo si spousta lidí pamatuje ze školní jídelny, a právě proto jim občas křivdíme. Když se ale omáčka nepřežene s moukou, dochutí se koprem a octem s rozumem a na talíř přidáte ztracené vejce, opečenou schwarzwaldskou šunku a zámecký brambor, je z toho poctivý oběd, který neurazí ani v neděli.
Míša řezy s kakaovým piškotovým korpusem, tvarohovým krémem a čokoládovou polevou. Recept krok za krokem, tipy pro dokonalý výsledek.
Kdysi jsem dělala rajskou a kus hovězího jsem si schovala stranou jen sama pro sebe. Přesně na tenhle talíř – vařené hovězí zadní, horké brambory s máslem a petrželkou a k tomu domácí tatarka. Je to starší, poctivé jídlo, které není složité, nestojí majlant a stojí hlavně na dobře uvařeném mase a obyčejných surovinách.
Přiznám se vám, že buřty jsem dlouho považovala za pouhou grilovačkovou záležitost. Pak jsem zkusila naložit špekáčky do černého piva se zeleninou a strčit je do trouby – a byl to jiný svět. Šťavnatá cibulka nasáklá pivní zálivkou, chilli, sojovka a kmín udělají z obyčejných špekáčků jídlo, které na stole nevydrží dlouho. K tomu krajíc poctivého chleba a večeře je hotová.
Cuketové kuličky dělám hlavně ve chvíli, kdy už doma cuketa leží skoro všude a člověk nechce po třetí vařit stejnou polévku. Jsou jednoduché, syté a díky tvarohu uvnitř nepůsobí suše, což je u podobných zeleninových směsí půl úspěchu.
V lahůdkářství jsem si ho dřív občas koupila k večeři s rohlíkem, ale doma mi pořád chyběla ta stará známá chuť, jakou si pamatuji z dětství. Dnes jsem zkusila pochoutkový salát podle starých receptur a přesně tohle je ono: poctivý, s nakrájeným šunkovým salámem, okurkami na nudličky a jemně dochucenou majonézou. Nejlepší na tom je, že je hotový za chvilku a po odležení v lednici chutná ještě líp.











