Když potřebuji rychle nachystat večeři nebo něco na chlebíčky pro návštěvu, často dělám právě salámovou pomazánku. Je sytá, hotová za pár minut a díky nastrouhanému salámu, vejcím natvrdo a kyselým okurkám má výraznou chuť, kterou u nás doma jí i ti, kteří si na pomazánky běžně moc nepotrpí.
Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.
Smaženky si pamatuji hlavně z bufetů, kde ležely vedle chlebíčků a člověk přesně věděl, do čeho jde. Je to obyčejné jídlo, žádná velká paráda, ale právě v tom je jeho síla. Z pár vajec, trochy strouhanky a krajíce chleba uděláte rychlou večeři nebo svačinu, která zasytí a nestojí majlant.
Znojemská omáčka je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velké divadlo, ale na talíři udělá pořádek během pár minut. Kyselé okurky, hořčice, cibule a měkké vepřové maso spolu fungují staromódně, ale spolehlivě.
Hodolanská omáčka patří mezi ta jídla, která se v českých a moravských kuchyních pomalu vytrácejí, což je obrovská škoda. Sladkokyselá chuť, hustá smetanová konzistence a kombinace uzeniny s bramborami a kyselými okurkami z ní dělají poctivý hlavní chod, který zasytí a zahřeje. Říká se jí také kyselák nebo hodolanka a každá rodina ji dělá trochu jinak. Tento recept vychází z klasické verze se sádlem, záklechtkou a vařenými vejci přidanými úplně nakonec.
Matjesy patří k jídlům, která nevypadají na první dobrou jako hvězda víkendového oběda, ale pak zmizí ze stolu rychleji než brambory. Tenhle staroněmecký způsob je poctivý, studený a má jedno jasné pravidlo: nespěchat. Herinky potřebují aspoň dva dny v lednici, jinak to prostě není ono.
Vyzkoušejte náš levný, bleskový a neuvěřitelně žravý bramborový salát bez majonézy! Horké brambory s domácí hořčičnou zálivkou chutnají naprosto fantasticky. Suroviny máte doma!
Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který nasytí celou rodinu a ještě zbyde i na druhý den, dělám vepřové závitky s rýží. Jsou sice o něco pracnější než obyčejné plátky masa, ale náplň ze šunky, okurky, vajíčka a párku z nich udělá jídlo, na které se u stolu čeká s opravdovou chutí. A tentokrát mají u nás doma ještě jednu historku navíc – vznikly skoro polními podmínkami, protože jsme ráno byli bez vody a vařilo se, včetně rýže, doslova na minerálce.
Marinované buřty jsou přesně ten typ studené večeře, který nevypadá jako velká věda, ale z lednice mizí podezřele rychle. Stačí pár běžných surovin, všechno nakrájet na tenká kolečka, promíchat a pak udělat to nejtěžší: nechat misku v klidu do druhého dne.
Jsou jídla, která si člověk nedává každý týden, ale když na ně přijde chuť, není co řešit. U nás to občas platí právě pro zelenou hrachovou kaši s opečenou cibulkou a buřtem – s krajícem domácího bílého chleba je to poctivá, sytá a překvapivě prostá večeře. Kaši dělám z předem namočeného celého hrachu, který pak rozmixuji ponorným mixérem a dochutím česnekem a majoránkou.
Když potřebuji oběd, na kterém si pochutná celá rodina a přitom u sporáku nestojím půl dne, sahám po cikánských řízečcích z kuřecího masa. Jsou šťavnaté, hezky kořeněné, díky vejcím a solamylu drží pohromadě a s poctivou bramborovou kaší a smaženou cibulkou je to přesně ten typ jídla, po kterém bývá doma ticho.











