Když potřebuji upéct něco, co se hodí ke kávě, na návštěvu i jen tak na plech pro rodinu, často skončím u těchto piškotových řezů. Jsou vláčné, rychlé a bez složitých kroků, přitom je od obyčejného moučníku odlišuje vrstva marmelády a jemný krém z mascarpone, tvarohu a lotuskové pomazánky.
Když se v létě objeví miska borůvek, u nás doma to často skončí právě bublaninou. Tuhle tvarohovou dělám na velký plech, protože je vláčná, jednoduchá a díky vyšlehanému sněhu působí lehce, i když v ní nechybí poctivý tvaroh. Borůvky do ní patří samozřejmě, ale ten malý rozdíl dělá právě tvaroh nanesený mezi ovoce, takže je každý kousek šťavnatější.
Když potřebuji něco ke kávě a nechci čekat na kynutí, sahám právě po těchto rychlých plněných koláčcích s taveným sýrem. Těsto je křehké, dobře se s ním pracuje a stačí na něj jen pár běžných surovin. Nejvíc mě na něm baví, že funguje s povidly, tvarohem i marmeládou a po upečení stačí koláčky ještě teplé obalit ve vanilkovém cukru.
Vypadají slavnostně, ale doma je dělám i jen tak na víkend, když mám chuť na něco krémového a trochu svátečního. Tyhle řezy s vaječným likérem stojí na jednoduchém olejovém těstě, poctivém vařeném krému z mléka a Zlatého klasu a lehké horní vrstvě z mascarpone. Nejvíc se mi na nich líbí, že se dají připravit předem a druhý den chutnají snad ještě lépe.
Vypadají slavnostně, ale práce s nimi není nijak složitá. Ananasové řezy dělám hlavně tehdy, když chci na stůl něco svěžího, vláčného a přitom z obyčejných surovin. Do těsta přijde rozmixovaný ananas i se šťávou, takže korpus zůstane krásně měkký, a nahoře už stačí jen jemný krém, šlehačka, oříšky a trocha čokolády.
Když potřebuji rychle připravit něco ke kávě a nechci zapínat troubu, sahám po těchto lotuskových řezech. Jsou nepečené, hotové za chvilku a stojí na jednoduchém krému ze smetany, mascarpone a trochy moučkového cukru. Hlavní roli tu hrají karamelové sušenky Lotus, které po odležení krásně změknou a celý dezert působí upraveně i bez složité práce.
Větrníky jsem si vždycky kupovala v cukrárně, protože jsem si říkala, že odpalované těsto je záležitost pro profíky. Pak přišel jeden deštivý víkend a já konečně sebrala odvahu. Výsledek mě přesvědčil, že jsem čekala zbytečně dlouho.
Banánky z odpalovaného těsta jsou jiná liga než linecké. Plněné vanilkovým krémem s rumem a pařížskou šlehačkou s mascarpone, polité čokoládou. Zmizí dřív, než vychladnou.
Podzim dýňovým moučníkům vyloženě přeje a dýňová roláda patří u nás doma k těm, které mizí ze stolu překvapivě rychle. Je vláčná díky dýňovému pyré, voní skořicí, zázvorem a muškátovým oříškem a přitom se připravuje z úplně běžných surovin. Když mám v lednici předem upečenou hokkaido dýni, je hotovo o poznání snáz.
Když potřebuji dort, který chutná dětem i dospělým a nevypadá přitom složitě, sáhnu u nás doma po Míša dortu. Má vláčný kakaový korpus, poctivou tvarohovou vrstvu z kostkového tvarohu, mascarpone a vyšlehané smetany a nahoře čokoládovou polevu, která se dobře krájí. Je to taková rodinná klasika pro chvíle, kdy chci něco slavnostního, ale pořád ještě domácího a srozumitelného.
Cheesecake bez pečení, který se doslova rozplývá na jazyku, s mascarpone krémem, křupavou sušenkovou základnou a lesklou vrstvou žluté želatiny plnou broskvových plátků. Přesně takový dezert, který vypadá jako z cukrárny, ale zvládnete ho doma za odpoledne.











