Buchta s ovocem a přelivem je přesně ten moučník, který se nosil na oslavy, do práce i na návštěvu k tetě, protože na plechu udělal hodně muziky za rozumný čas. Za mě je na ní nejlepší to, že vypadá upraveně, ale ve skutečnosti není nijak složitá – jen je potřeba nepodcenit chladnutí jednotlivých vrstev.
Falešné tiramisu jako dort je přesně ten typ dezertu, který není složitý, a přesto udělá na stole slušnou parádu. Není v něm mascarpone ani italské finesy, ale to je na něm vlastně to milé: pár běžných surovin, silná káva, lednice a druhý den máte nepečený dort, který se krájí mnohem líp než klasická mísa tiramisu.
Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.
Vůně čerstvě upečeného kváskového chleba je přesně ten moment, kdy se u nás doma všichni začnou motat kolem kuchyně dřív, než stačím vytáhnout mřížku na chladnutí. Tenhle bochník peču ve chvíli, kdy chci poctivý domácí chléb s křupavou kůrkou, ale zároveň nechci nic zbytečně překombinovat. Pomáhá mu vařená brambora, trocha kozího jogurtu a kombinace žitného i pšeničného kvásku, díky které zůstává pěkně vláčný i druhý den.
Když chci upéct něco drobného ke kávě a nechce se mi pouštět do složitého cukroví, sahám po mrkvových mušličkách se švestkovými povidly. Těsto je překvapivě jednoduché, mrkev mu dodá vláčnost a povidla uvnitř přesně tu známou domácí chuť, kvůli které plech mizí rychleji, než bych si přála.
Tatarský biftek patří mezi ta jídla, která v restauraci vypadají složitě, ale doma je zvládnete za dvacet minut. Základem je kvalitní čerstvé hovězí maso – nejlépe svíčková nebo falešná svíčková – a správná kombinace dochucovadel. Hořčice, worcester, žloutek, česnek a jarní cibulka dohromady vytvoří chuť, kvůli které se k tomuto receptu budete vracet znovu a znovu.
Když se mi doma sejde víc jablek, než stihneme sníst jen tak, sahám po obrácené jablečné roládě. Je rychlá, vystačí si s několika obyčejnými surovinami a díky vrstvě nastrouhaných jablek zůstává pěkně vláčná. Nejvíc se mi na ní líbí to, že se těsto lije rovnou na jablka a po upečení se celý plát hned obrací a stáčí ještě za tepla.
Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.
Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.
Vypadají trochu slavnostně, ale doma je dělám hlavně tehdy, když chci upéct něco malého ke kávě a nechci se trápit s těstem. Tyhle marokánky jsou postavené na smetaně ke šlehání, díky které zůstávají příjemně vláčné, a přitom mají na povrchu tenkou čokoládovou vrstvu, která jim sluší snad nejvíc. Nejradši na nich mám to, že si směs můžu upravit podle zásob ve spíži a pokaždé fungují.
Když chci upéct moučník na víkend a vím, že se u nás bude chodit do kuchyně po malých kouscích ještě i druhý den, dělám právě polský sernik. Má křehké spodní těsto, vysokou tvarohovou náplň a nahoře lehký sníh z bílků s kokosem, který udělá hezkou korunku. Není to žádná cukrářská věda, ale chce si pohlídat jeden důležitý krok – sníh se vmíchává nakonec a jemně, aby zůstal moučník nadýchaný.
Sezóna meruněk u nás doma znamená jediné: plech rychlého koláče, který zvládnu umíchat během pár minut, i když je venku vedro a nikomu se nechce dlouho stát u linky. Tenhle ovocný koláč z jogurtového těsta dělám ráda proto, že není přeslazený, používám na něj obyčejný bílý jogurt a jeho kelímek rovnou poslouží jako odměrka.
