Když máme doma chuť na něco poctivého a trochu hospodského, ale nechce se mi nikam chodit, dělám smažené olomoucké tvarůžky. K tomu upeču celou bramboru nakrojenou na plátky s česnekem a na stůl dám dvě omáčky – domácí tatarku a lehčí tzatziki. Je to syté, výrazné a přitom úplně zvládnutelné i v obyčejné domácí kuchyni.

Konec léta u nás doma vypadá každý rok podobně – na lince leží cukety a člověk přemýšlí, co s nimi dřív. Tahle kakaová buchta z cukety se šlehačkovým krémem je moje osvědčená odpověď: je vláčná, na velký plech a díky nastrouhané cuketě nevysychá ani druhý den. Navrch přijde jemný krém z mascarpone a smetany a nakonec jen trocha nastrouhané čokolády.

Bábovka je přesně ten typ moučníku, který vypadá nenápadně, ale když se povede, zmizí ze stolu rychleji než nedělní káva. Tahle verze stojí na smetaně ke šlehání 33 %, a právě ta z ní udělá křehký, vláčný kus, který není suchý ani další den.

Když chci uvařit něco, co na talíři vypadá svátečně, ale v kuchyni mě to nesemele, dělám právě tyto kuřecí rolky. Jedna část je klasická se šunkou a eidamem, druhá výraznější s nivou a herkulesem, a k tomu dávám jemnou bramborovou kaši z horkého mléka a másla. Velké plus je, že stejný postup funguje i na vepřové maso, takže si doma snadno uděláte dvě oblíbené varianty najednou.

Rýžový nákyp patří mezi ta jídla, která se v české kuchyni předávají z generace na generaci – a není divu. Spojuje jednoduchost přípravy s poctivou sytostí a lze ho upéct prakticky s jakýmkoli ovocem, co máte po ruce. Tento recept staví na kulatozrnné rýži pomalu vařené v mléce, nadýchaném sněhu z bílků a čerstvých meruňkách s broskví. Výsledek? Jemný, zlatavě propečený nákyp, který zvládne připravit každý.

Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Sezóna jahod a borůvek se pomalu rozjíždí a u nás doma to znamená jediné – plech bublaniny je během léta skoro pořád v oběhu. Tuhle verzi peču s tvarohem, který těsto hezky zjemní, a s kukuřičným škrobem, díky němuž zůstane moučník nadýchaný a ovoce ho zbytečně neutopí.

Makový závin peču odjakživa, ale pokaždé mám pocit, jako bych ho dělala poprvé – ten moment, kdy vytáhnu zlatavé nohavice z trouby a celým bytem se rozšíří vůně máku a másla, mě nepřestane těšit. Tento recept je poctivý, bez zkratek, a výsledek za to stojí.

Přiznám se vám, že jsem dlouho nevěřila, že by domácí rohlíky mohly překonat ty z pekaře. Pak jsem narazila na slánek – slaný kvásek z droždí, vody a soli – a všechno se změnilo.

Když se doma objeví miska voňavých jahod a venku je opravdové léto, dělám nejraději tvarohové knedlíky. Jsou syté, přitom z obyčejných surovin, a celé kouzlo je v jemném tvarohovém těstě, které stačí správně zpracovat a zbytečně ho nepřemoučit.

U drobenkového koláče s tvarohem a rybízem je skvělé to, že se nemíchá žádné choulostivé těsto, nic se nešlehá do zblbnutí a přesto z toho vyleze poctivý plech moučníku, který se hodí ke kávě i na víkendovou návštěvu.

Fazolky na kyselo si spousta lidí pamatuje ze školní jídelny, a právě proto jim občas křivdíme. Když se ale omáčka nepřežene s moukou, dochutí se koprem a octem s rozumem a na talíř přidáte ztracené vejce, opečenou schwarzwaldskou šunku a zámecký brambor, je z toho poctivý oběd, který neurazí ani v neděli.