Vareniky jsem poprvé ochutnala u kamarádky, která pochází z Ukrajiny, a od té chvíle jsem věděla, že se je musím naučit dělat sama. Tenhle recept je postaven na těstě bez vajec – jen mouka, horká voda, olej a sůl – a výsledek je překvapivě jemný a poddajný. Náplň jsem zvolila klasickou bramborovou, ale variací je spousta.

Pečení bez vajec? Žádný problém. Hrníčková buchta patří k těm receptům, kde odměřování na gramy prostě není potřeba – stačí hrnek a trocha fantazie. Tahle verze jde ještě o krok dál: borůvky, mango, para ořechy, brusinky, chia semínka i goji se v těstě potkají tak nečekaně přirozeně, že výsledek překvapí i vás samotné. A kokos navrch? To už je jen třešnička na dortu.

Když se u nás doma peče chodský koláč, je to vždycky malá událost. Není to moučník na pět minut, ale ta práce za to stojí – tenké kynuté těsto, výrazné pruhy tvarohu, máku a povidel a navrch rozinky s mandlemi dělají přesně ten typ koláče, který vypadá slavnostně a chutná poctivě česky.

Slané věnečky z odpalovaného těsta jsou klasika, která nikdy nezklame. Křupavá slupka, pikantní náplň a elegantní tvar – přesně pro tyhle chvíle, kdy chcete překvapit hosty něčím domácím a přitom opravdu dobrým.

Pštrosí vejce si většina lidí spojuje s mletým masem a hořčicí. Jenže ono to funguje i s čočkovou sekanou, a překvapivě dobře. Když je čočka uvařená opravdu doměkka a houska pořádně vyždímaná, směs drží bez zbytečného povyku i bez syrového vejce.

Když je venku teplo a mně se nechce zapínat trouba, sahám po dezertech do skleničky. Tenhle tvarohovo-kávový krém se šlehačkou mám ráda pro jeho rychlou přípravu, jemnou chuť a to, že si vystačí s pár běžnými surovinami. Kouzlo je v našlehané kávové vodě s cukrem, která krému dodá lehkost i příjemnou kávovou vůni.

Když nestíhám a přesto chci dát na stůl teplou večeři, sahám často právě po smažených nudlích s kuřecím masem a zeleninou. Jsou hotové poměrně rychle, dají se hezky přizpůsobit tomu, co je doma v lednici, a díky marinádě se sójovou omáčkou, vejcem a solamylem zůstane maso měkké a šťavnaté.

Když se u nás doma objeví miska zralých jahod a venku je horké odpoledne, často z toho bývají právě jahodové řezy. Mám na nich ráda, že vypadají slavnostně, ale práce kolem nich není zbytečně složitá. Kakaový korpus je rychle upečený, navrch přijde jemný pudinkový krém a všechno uzavře tenká vrstva červené želatiny, která jahody hezky podrží.

Když potřebuji upéct něco sladkého bez dlouhého zadělávání těsta, sahám po této jablečno-pudinkové buchtičce z listového těsta. Je rychlá, vděčná a na plechu udělá přesně ten typ moučníku, který voní po jablkách, vanilce a skořici. Odlišuje ji vrstva dětských piškotů a také pudink vařený z většího množství mléka, díky kterému zůstane krásně měkká.

Vepřo knedlo zelo je jedno z těch jídel, u kterých se nevyplácí nic uspěchat. Když si maso předpečete už večer, druhý den máte méně práce a hlavně lepší výpek, což je za mě půl úspěchu. Tohle je poctivá verze s vepřovou plecí, kouskem bůčku do křupava, raným zelím a domácím bramborovým knedlíkem, který drží tvar a není to gumová vzpomínka na školní jídelnu.

Kapustové karbanátky patří k jídlům, která znějí o něco skromněji, než pak chutnají na talíři. Když se kapusta předem povaří, dobře vymačká a smíchá s mletým masem, cibulí, česnekem a trochou slaniny, vznikne poctivý oběd, ke kterému se bramborová kaše i okurkový salát hodí bez debat.

Když potřebuji rychlý krém na dort, do pohárů nebo na řezy, sahám právě po tvarohu a zakysané smetaně. Je svěží, není těžký po másle a při správném poměru krásně drží. Mně se nejvíc osvědčil jednoduchý základ z tvarohu, zakysané smetany a cukru, který se dá podle potřeby zpevnit jednou lžící pudinku za studena.