Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který provoní celý byt a udělá radost všem u stolu, často skončím právě u hovězího na houbách s karlovarským knedlíkem. Na tomhle jídle mám ráda, že není přehnaně složité, jen potřebuje svůj čas, a odměnou je měkké maso, jemná houbová omáčka a nadýchaný knedlík z rohlíků, vajec a petrželky.

Každé léto přijde ten moment, kdy cuketa přestane být vítaným hostem a stane se výzvou. Cuketové krokety jsou odpovědí – křupavé kuličky s majoránkou a česnekem, které zmizí z talíře dřív, než vychladnou.

Dýňový kompot patří přesně k těm věcem, které doma buď všichni milují, nebo se jim roky vyhýbali. U nás vyhrála stará klasika bez ananasové příchuti – jen poctivá dýně, cukr, skořice, hřebíček a trocha citronu. Právě díky namočení do octové vody a krátkému povaření zůstávají kostičky pevné, hezky zesklovatí a ve sklenici chutnají tak, jak si je pamatuji z domácí spíže.

Když jsem tenhle domácí chléb bez hnětení zkusila poprvé, překvapilo mě, jak málo práce s ním vlastně je. Stačí jen promíchat mouku, vodu, sušené droždí a pár drobností navíc, o zbytek se postará čas a rozpálený hrnec. Výsledkem je poctivý bochník s křupavou kůrkou, který se u nás doma krájí ještě vlažný.

Cukety letos přišly naráz a ve velkém, takže jsem se pustila do osvědčeného cuketového zelí na zimu. Recept, který dělám třetím rokem a jiný už nehledám.

Byla by škoda připravit se o lahodnou chuť domácích kynutých houskových knedlíků jen ze strachu z jejich přípravy. Postupujte krok po kroku a nemůžete udělat chybu.

Zavařování okurek vypadá složitě, ale jakmile si jednou sáhnete na ten první křupavý plod vytažený ze sklenice v prosinci, víte, že to stálo za to. Recept s kořením přímo do každé sklenice zvlášť – přesně tak, jak to dělala moje babička.

Když jsem začala víc hlídat, co doma jíme, hledala jsem něco, co nahradí pečivo a přitom nebude složité na přípravu. Tyhle cottage placičky s mrkví dělám právě pro takové dny – jsou rychlé, z pár surovin a díky nastrouhané mrkvi zůstávají hezky vláčné. Mažu je pomazánkou, dávám na ně šunku se sýrem, ale klidně fungují i nasladko skoro jako lívance.

Bramboráky patří k těm jídlům, která vypadají jednoduše, ale výsledek se recept od receptu liší jako noc a den. Klíč ke skutečně křupavé kůrce přitom tkví v jediné záměně – pšeničnou mouku nahraďte bramborovým škrobem a rozdíl poznáte na první sousto.

Když potřebuji k pečenému masu nebo karbanátkům rychlou a levnou přílohu, často skončím právě u rajčatového zelí. Dělám ho z obyčejného hlávkového zelí, rajčatového protlaku a cibule, takže není potřeba nic složitého shánět. Má příjemně sladkokyselou chuť, hezkou barvu a díky mouce bez bílé klasiky se dá udělat i o něco lehčí.

Když dělám svíčkovou, rajskou nebo koprovku, na stole u nás skoro vždycky skončí i poctivý nadýchaný knedlík nad párou. Mám ho ráda hlavně proto, že je měkký, nebere si zbytečně moc práce a díky kostičkám staršího rohlíku má pěknou strukturu, která se k omáčkám hodí víc než kupovaný.

Cuketové placky z trouby jsou křupavé, nenasáknuté olejem a hotové za půl hodiny. Recept kombinuje cuketu s bramborami, česnekem a majoránkou. Výsledek připomíná poctivé bramboráky, jen bez zápachu přepáleného oleje v celém bytě.