Když chci doma udělat palačinky a nechce se mi otevírat mléko, sáhnu po sodovce. Těsto je díky ní lehké, palačinky se hezky rozlévají po pánvi a po usmažení zůstávají jemné a pružné. Do těchto dávám sladký tvaroh a nahoře klidně trochu marmelády nebo pár jahod, přesně jak to máme doma nejradši k odpolednímu čaji.

Melounovou slupku většina lidí bez řečí vyhodí, přitom je to trochu škoda. Když ořežete tmavě zelenou kůru a zbytky růžové dužiny, zůstane pevná bílá část, ze které je po naložení překvapivě dobrá, křupavá a praktická příloha.

Tvarohový moučník s marmeládou patří mezi ty recepty, které nevyžadují žádné kuchařské umění, a přesto pokaždé ohromí. Litý základ, hustá tvarohová náplň a vrstva marmelády nahoře – a výsledek je přesně ten typ koláče, který se krájí ještě teplý, protože nikdo nepočká.

Tiramisu mám ráda, ale přiznejme si, klasická miska je občas trochu rozbředlá disciplína na lžičku. Tiramisu roláda je v tomhle praktičtější kus dezertu: piškot, kávový krém, cukrářské piškoty namočené v kávě s Amarettem a navrch kakao. Vypadá svátečně, ale postup není nijak záludný, jen se nevyplatí spěchat u krému a při rolování.

Tvarohové koblížky jsou přesně ten typ sladkého, který nevyžaduje troubu ani složité plánování. Těsto smícháte za pět minut, smažíte na arašídovém oleji a teplé obalíte v cukru.

Žravé řezy jsou přesně ten typ dezertu, který se nedá jíst pomalu. Nadýchaný piškot, smetanový krém, ovoce a lesklé vanilkové želé. Celý plech je pryč dřív, než se nadějete.

Krémeš je dezert, který jsem roky obdivovala za cukrárenskými vitrínami a nikdy jsem se neodvážila zkusit ho doma. Dva pláty listového těsta, hustý vanilkový krém a vrstva šlehačky – a přitom je to celé překvapivě zvládnutelné i bez cukrářského výcviku.

Maková bábovka je přesně ten typ pečení, kdy člověk nechce vytahovat váhu a půl kuchyně. Stačí hrnek, metla a forma. Výsledkem je poctivá, vláčná bábovka, ve které mák není jen do počtu.

Pomerančové mlsky jsou vláčné sušenky z čerstvé pomerančové šťávy a nastrouhaná kůry. Těsto se míchá v jedné míse, peče se na 190 stupňů a za 20 minut máte plný plech voňavých koleček.

Koka řezy jsou u nás doma naprostá klasika, ke které se vracím pokaždé, když potřebuji něco rychlého a spolehlivého. Krém ze sušenek Koka namočených ve smetaně je hustý, jemný a voní trochu po rumu – přesně tak, jak má.

Kynuté koláče s tvarohem, ovocem a drobenkou patří přesně k těm receptům, které vypadají pracněji, než ve skutečnosti jsou. Když si člověk pohlídá těsto a neodbyde náplň, odměnou jsou měkké koláče, které voní po másle a zmizí ještě vlažné.

Vdolky jsou pro mě čistá nostalgie. Recept na kynuté těsto s máslem a rumem, které se smaží dozlatova – přesně tak, jak je dělávala babička o nedělích.