Připravte si poctivé domácí holandské řízky se sýrem gouda, pórkem a bylinkami! Šťavnatou křupavou klasiku z mletého masa zvládnete snadno do 40 minut.

Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.

Obalená kuřecí křidélka s bramborovým salátem patří u nás doma k jídlům, která dělám ve chvíli, kdy chci něco poctivého, sytého a přitom nijak složitého. Křidélka stačí dobře ochutit, pečlivě obalit a usmažit dozlatova, zatímco bramborový salát získá správnou chuť díky kyselým okurkám, cibuli a troše hořčice.

Mocca oválky jsou pro mě ztělesněním toho nejlepšího, co české vánoční cukroví nabízí – křehké, kávové a plněné sametovým máslovým krémem. Recept je jednoduchý, ale výsledek vypadá, jako by ho dělal profesionál.

Pastitsio je vlastně taková řecká lasagne pro lidi, kteří mají radši těstoviny do trubičky než pláty. Má tři jasné vrstvy, skořici v masové směsi a jedno důležité pravidlo: maso nesmí plavat v omáčce. Když ho necháte po upečení chvíli stát, nakrájí se hezky na porce a nebude se rozsypávat po talíři.

Když chci mít doma čerstvé pečivo i na druhý den, zadělám tohle jedno těsto a udělám z něj část baget a část bulek. Recept mám ráda hlavně proto, že není složitý, vystačí s obyčejnými surovinami a díky krátkému spaření v horké vodě má pečivo hezky křupavou kůrku a měkký, vláčný střed.

Kardinálové řezy patří mezi dezerty, které vypadají složitě, ale ve skutečnosti zvládne jejich přípravu každý, kdo má trpělivost se sáčkem na zdobení. Dva druhy těsta – nadýchaný sníh a jemná žloutkovo-piškotová směs – se pečou vedle sebe na jednom plechu a vytvářejí charakteristické pruhy, které jsou poznávacím znamením tohoto vídeňsky laděného moučníku. Naplněné kávovou šlehačkou s nádechem rumu se řezy promění v dezert, který ze stolu zmizí dřív, než stačíte nakrájet poslední kousek.

Pečená kachna je přesně to jídlo, které vypadá složitěji, než ve skutečnosti je. Když si pohlídáte dvě věci – pomalé pečení a závěrečné vypečení kůže – zbytek už si sedne sám a na talíři máte poctivý oběd, který neurazí ani hladového strejdu.

Když potřebuji upéct něco ke kávě a nechci si zavařit půl dne v kuchyni, často vyhraje právě jablečný koláč s vanilkovým krémem. Je vláčný, voňavý a stojí na obyčejných surovinách, které mívám doma skoro pořád. Odlišuje ho krém vařený předem v rendlíku, který se dává přímo na těsto a při pečení se krásně propojí s jablky.

Cmunda po Kaplicku je přesně to jídlo, které nevypadá složitě, ale udělá kolem stolu nečekaně dobré ticho. Když vám z uzených žeber zbyde víc masa, než jste plánovali do zelňačky, tohle je velmi rozumné řešení. Bramborák, kysané zelí a uzené maso si tady nepřekážejí, naopak každý dělá to svoje.

Když se doma sejdou sušené houby ze spíže a pár brambor, často místo kulajdy nebo bramboračky vařím právě gobovu juhu. Tahle tradiční slovinská houbová polévka je sytá, voňavá a přitom úplně obyčejná na suroviny. Odlišuje ji jemně paprikový základ, brambory a smetana přidaná až nakonec, díky které zůstane polévka hebká a kulatá.

Když se doma sejde miska švestek, trochu máku a chuť upéct něco poctivého na plech, většinou z toho u nás vyjde právě tento švestkový koláč z kynutého těsta. Je vláčný, sytý a hezky voní po drobence, přitom není složitý a zvládám ho i ve dnech, kdy nechci v kuchyni strávit celé odpoledne. Odlišuje ho měkčí těsto s mlékem a trochou majolky, díky kterému zůstává pěkně jemný i druhý den.