Buchta s ovocem a přelivem je přesně ten moučník, který se nosil na oslavy, do práce i na návštěvu k tetě, protože na plechu udělal hodně muziky za rozumný čas. Za mě je na ní nejlepší to, že vypadá upraveně, ale ve skutečnosti není nijak složitá – jen je potřeba nepodcenit chladnutí jednotlivých vrstev.

Koláče patří k nejstarším pečivům české kuchyně a jejich tradice sahá staletí zpátky. Kynuté tvarohové koláčky s drobenkou a povidly jsou přesně ten typ pečiva, které voní celým domem a zmizí z plechu dřív, než vychladnou.

Jogurtový koláč pečený v malé remosce s borůvkami, rumovými rozinkami a křupavou drobenkou. Recept pracuje s kelímkem od jogurtu jako odměrkou – žádné váhy, žádný stres. Stačí jeden kelímek a 45 minut.

Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.

Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.

Když se doma sejde větší cuketa a nikomu se nechce stát u pánve, dělám tenhle cuketový bramborák z trouby bez brambor. Je to rychlá večeře na plech, která krásně voní po česneku, majoránce a zapečeném sýru, a díky pečení v troubě odpadá smažení po dávkách. U nás mizí ještě horký a přiznám se, že ho občas sotva stihnu vyfotit.

Smetanová omáčka s kuřecím masem a těstovinami patří mezi ta jídla, která zachrání večeři i ve chvíli, kdy nemáte čas ani chuť dlouze vařit. Krémová omáčka ze šlehačky, šťavnaté kuřecí maso a správně uvařené těstoviny – tahle kombinace funguje spolehlivě pokaždé.

Vůně čerstvě upečeného kváskového chleba je přesně ten moment, kdy se u nás doma všichni začnou motat kolem kuchyně dřív, než stačím vytáhnout mřížku na chladnutí. Tenhle bochník peču ve chvíli, kdy chci poctivý domácí chléb s křupavou kůrkou, ale zároveň nechci nic zbytečně překombinovat. Pomáhá mu vařená brambora, trocha kozího jogurtu a kombinace žitného i pšeničného kvásku, díky které zůstává pěkně vláčný i druhý den.

Americké palačinky mám ráda hlavně ve dnech, kdy se nechci patlat s tenkými palačinkami a otáčet je ve vzduchu jako v bistru. Tohle je jednodušší disciplína: těsto je hustší, na pánev jde po lžících a když nepřepálíte teplotu, vyjdou pěkně vysoké a vláčné. Jogurt v těstě je za mě dobrý tah, protože palačinky nevyschnou ani po chvíli na talíři.

Když se mi doma sejde víc cuket než obvykle, sahám po tomhle jednoduchém receptu. Plátky cukety nechám krátce vypotit, obalím je v hustším palačinkovém těstíčku s lisovaným česnekem a osmažím dozlatova. Je to levná, rychlá a vděčná večeře, která chutná i těm, kdo jinak na cuketu moc nejsou.

Smažený vepřový jazyk byl u nás doma dlouho zapomenutý, ale jakmile jsem ho znovu uvařila, věděla jsem, že se vrátí natrvalo. Uvařený doměkka, obalený v trojobalu a usmažený na domácím sádle – tenhle recept je poctivá česká klasika, která se vrací zaslouženě.

Na plechu vypadá nenápadně, ale po rozkrojení udělá jahodový obláček vždycky velký dojem. Dělám ho hlavně tehdy, když chci něco slavnostnějšího, ale nechci se pouštět do dortu. Kouzlo je v lehkých piškotových vrstvách, vanilkovém máslovém krému a jahodovém sirupu, který celý moučník krásně zvláční.