Kuřecí stehna marinovaná v jogurtu, olivovém oleji a směsi koření, upečená společně s brambory a mrkví na jednom plechu. Výsledek je šťavnatý, voňavý a nevyžaduje skoro žádné nádobí.
Když po obědě zůstane pečené maso, trochu zelí, pár knedlíků a v pekáči výpek, u nás doma je jasno. Přijde na řadu čmochyáda – obyčejná, teplá a poctivá večeře ze zbytků, která se jen promíchá a zapeče v jednom pekáči. Právě výpek a spojení masa se zelím dělají z téhle skromné směsi jídlo, na které se druhý den těšíme skoro víc než na původní oběd.
Lečo nemusí být jen sklenička ze spíže. Tohle je poctivá verze s oloupanými špekáčky, paprikami al dente a zvlášť usmaženými vajíčky na másle – a podává se s čerstvým chlebem.
Když potřebuji k pečenému masu nebo karbanátkům rychlou a levnou přílohu, často skončím právě u rajčatového zelí. Dělám ho z obyčejného hlávkového zelí, rajčatového protlaku a cibule, takže není potřeba nic složitého shánět. Má příjemně sladkokyselou chuť, hezkou barvu a díky mouce bez bílé klasiky se dá udělat i o něco lehčí.
Třináct kilo kuřecího masa, pět kilo mrkve, čtyři hlávky zelí a patnáct kilo jasmínové rýže. To byl náš tábor. Recept na kuřecí čínu, který zvládnete ve třech – nebo klidně sami doma pro rodinu.
Čína patří mezi ta jídla, která se zdají být výsadou asijských restaurací nebo vietnamských bistrer – jenže doma ji uděláte stejně dobře, možná i lépe. Klíč je v marinádě, která maso nechá odpočinout přes noc. Vepřové nudličky s kari, worcesterem a hořčicí pak na pánvi zezlátnou do křehka a s rýží tvoří sytou večeři, na které nebude nic zbývat.
Tohle jídlo vzniklo čistě z nouze – měla jsem v lednici zbylé brambory a hrst zeleniny, která se dožadovala spotřebování. Za dvacet minut stála na stole voňavá pánev se smetanovou omáčkou, do které se rozpustil Grana Padano, a celá rodina se ptala, jestli je toho dost na přídavek.
V horkých dnech u nás doma nevyhrávají těžké omáčky ani dlouhé pečení, ale jídla, která osvěží a přitom zasytí. Právě proto se ráda vracím ke kyselé maďarské polévce ze zelených fazolek a kvašených okurek, která stojí na vývaru, sladké paprice, kopru a zakysané smetaně. Má příjemně nakyslou chuť, je hotová bez zbytečného složitého vaření a chutná dobře horká, vlažná i vychlazená z lednice.
Popelky jsou zapečené špagety, které známe od naší babičky a děláme je dodnes. Vepřové maso, protlak, česnek, kečup a vrstva rozpuštěného sýra nahoře. Recept, který téměř nikdo nezná, ale kdo ho jednou ochutná, chce ho znovu.
Když jsou rajčata měkká, voňavá a mají opravdu chuť, dělám doma tenhle starý rajčatový salát k večeři nejraději. Je sytý díky špekáčkům, vejcím a sýru, hotový je za chvilku a majolka s pár kapkami citronu z něj udělá přesně ten typ jídla, který chutná ještě lépe po odležení v lednici.
Selská omeleta je přesně to jídlo, které se rodí ze zbytků v lednici a přitom chutná líp než leccos připravovaného dlouhé hodiny. Brambory z předchozího dne, kousek šunky nebo uzeného, pár vajec a pánev na sporáku – to je celé kouzlo.
Pizza není jen rychlé jídlo, má za sebou víc než tisíc let historie. I doma ji lze připravit tak, aby tenké těsto bylo průsvitné, okraj nadýchaný a omáčka voněla čerstvými rajčaty. Recept vychází z osvědčeného postupu s kváskem, zakysanou smetanou v těstě a pečením na vysokou teplotu.