Když chci upéct něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechce se mi do složitých krémových zákusků, vytáhnu formičky na trubičky a zadělám šlehačkové těsto. Tyhle trubičky ze šlehačkového těsta jsou krásně křehké, dobře se s nimi pracuje a díky bílkovému sněhu působí svátečně, i když suroviny nejsou nijak přehnané. Odlišuje je právě těsto se smetanou ke šlehání a sníh šlehaný nad párou, který drží tvar a zůstává pěkně lesklý.
Kokos na povrchu lehce zezlátne, krém se mezi dvěma plátky příjemně rozleží a na talířku vypadají kokosové laskonky vždycky svátečně. Dělám je hlavně ve chvíli, kdy chci něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechci se pouštět do zbytečně složité cukrařiny. V tomhle receptu mám ráda hlavně kokosový korpus z bílků a cukru, který je křehký, lehce žvýkavý a s jemným krémem si rozumí na první ochutnání.
Když potřebuji uvařit oběd, na kterém se doma opravdu všichni shodnou, často vyhraje právě vepřové na zelenině s rýží. Je to poctivé, syté jídlo do běžného týdne, které nestojí majlant a přitom chutná, jako by se vařilo půl dne. Rozdíl dělá už krátké naložení masa do sójové omáčky, oleje a česneku, díky kterému je pak šťavnatější a voňavější.
Angrešt není ovoce, které by na vás v obchodě mrkalo z každého rohu, a možná i proto z něj bývá koláč o něco vzácnější. Tento kynutý plechový klasik je jednoduchý, dělá se z řidšího těsta a nejvíc mu sluší trochu nakyslé ovoce, rozinky namočené v rumu a poctivá drobenka.
Když potřebuji upéct něco sladkého ke kávě a nechci se pouštět do ničeho zdlouhavého, sáhnu po těchto podmáslových šátečcích s Nutellou. Těsto je díky podmáslí a rozpuštěnému máslu hezky měkké, dobře se s ním pracuje a po upečení zůstává vláčné i druhý den. Náplň je jednoduchá, ale přesně to na tom doma funguje nejlépe.
Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.
Zavařené vepřové maso patří k těm receptům, které se v rodinách předávají z generace na generaci – a ne nadarmo. Výsledkem je šťavnatá domácí konzerva z bůčku nebo plecka, ochucená jen solí a česnekem, bez jakýchkoliv přidaných konzervantů. Klíčem k bezpečnému výsledku je dvojí zavařování syrového masa – postup, který zaručí, že sklenice vydrží v komoře klidně celou zimu. Přesný recept i vysvětlení, proč se zavařuje dvakrát, najdete níže.
Když potřebuji rychlou večeři z běžných surovin, často sáhnu právě po zelňácích. Jsou levné, syté a díky kysanému zelí mají výraznou chuť, kterou doma nic složitě nedoháním. U nás se nejčastěji dělají na pánvi se sádlem a občas do těsta přidám i párek, aby byly ještě vydatnější.
Skvělá volba pro dny, kdy se doma sejde pár cuket a člověk nechce stát půl odpoledne u plotny. Cuketa v česnekovém těstíčku je u nás oblíbená hlavně v létě, protože je rychlá, sytá a vystačí si s obyčejnými surovinami. Rozdíl dělá krátké osolení předem a hustší těstíčko s česnekem, díky kterému zůstane povrch hezky zlatavý a uvnitř je cuketa měkká.
Když potřebuji uvařit něco poctivého, co zasytí celou rodinu a přitom mě nepřiková na celé dopoledne ke sporáku, sahám po selské míse z jednoho pekáče. Je na ní krásné to, že pár obyčejných surovin – uzené maso, brambory, zelí a hodně cibule – se v troubě spojí do šťavnatého jídla, které chutná nejlépe právě zapečené dozlatova.
Bramborák s kuřecí směsí patří mezi jídla, která u nás doma spolehlivě zabodují, když je chuť na něco poctivého, teplého a sytého. Vycházím z osvědčené kombinace křupavého bramboráku a rychle opečeného kuřecího masa, které díky škrobu a krátkému marinování zůstane šťavnaté a hezky se obalí omáčkou.
Konec léta u nás bývá každý rok stejný: pár nenápadných cuket se během pár dnů promění v hromadu, kterou už člověk sotva udá sousedům. Právě tehdy dělám zavařené cuketové zelí na zimu – je levné, jednoduché a překvapivě všestranné. Díky hrubě nastrouhané cuketě, cibuli, octu, cukru a kmínu chutná po odležení skoro jako poctivá domácí klasika.











