Když chci uvařit něco poctivého k nedělnímu obědu a přitom nestát dlouho u sporáku, dělám doma právě papežské obrácené řízky. Jsou šťavnaté, pečené v troubě na cibuli a slanině, a díky obrácenému obalování nejdřív ve vejci a potom v mouce mají jinou strukturu než klasický smažený řízek. Nejraději k nim dávám bramborovou kaši, která nasaje všechnu tu dobrou šťávu.

Když jsem tuhle omáčku dělala poprvé, ani mě nenapadlo, jak silnou vzpomínku vyvolá u stolu. Přítel po prvním soustu prohlásil, že je ‚jako od babičky‘, a to je u nás doma pochvala, která má váhu. Uzený plátek s jemnou česnekovou omáčkou je poctivé jídlo, které podrží i ve všední den, a hrnkový knedlík z mikrovlnky je příjemně rychlá zkratka bez dlouhého vaření.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.

Pečená kachna je přesně to jídlo, které vypadá složitěji, než ve skutečnosti je. Když si pohlídáte dvě věci – pomalé pečení a závěrečné vypečení kůže – zbytek už si sedne sám a na talíři máte poctivý oběd, který neurazí ani hladového strejdu.

Když jsem moravské zelňáky na plechu dělala poprvé, čekala jsem poctivé venkovské jídlo a přesně to jsem z trouby vytáhla. Jsou syté, voňavé, krásně drží pohromadě a velkou službu tu udělá předvařené zelí, osmažená cibule a sníh z bílků, díky kterému směs není těžká.

Polévka z uzeného masa je přesně ten typ jídla, který voní po celém bytě a nikoho nemusíte dvakrát volat ke stolu. Za mě je nejlepší ve chvíli, kdy chcete uvařit něco sytého, ale nechce se vám dělat velká paráda kolem tří chodů. Uzená krkovice odvede půl práce sama a zbytek obstará zelenina, česnek a trochu trpělivosti u hrnce.

Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Fazolový guláš patří mezi ta jídla, která se hodí ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého z obyčejných surovin a mít vystaráno i na druhý den. U nás doma ho dělám s pikantní klobásou, trochou rajského protlaku a vodou z uvařených fazolí, díky které má plnější chuť i hezkou barvu.

Paštika bůčkovka je přesně ten recept, u kterého člověk ví, do čeho kouše. Žádná pěna z obchodu, ale poctivě uvařený a pomletý bůček, trochu vývaru a skleničky do zásoby. Za mě je nejdůležitější nešetřit vývarem, jinak bude výsledek tuhý a suchý, a to je pak celá sláva pryč.

Bramborové placky s česnekem a majoránkou, které voní jako u babičky, jsou jednoduchou klasikou, kterou si zamilujete. Připravte si je podle receptu s postupem, ať už na oslavy nebo jen tak k večeři. Uvidíte, jak rychle zmizí z talíře!

Pizza jako z pizzerie nemusí být jen z pizzerie. Teď už si ji můžete upéct i doma. Vrhněte se na to s naším podrobným postupem. A užijte si svou malou Itálii.

Poctivé bramboráky, jako od babičky. Křupavé, voňavé a jednoduché – ideální rychlá večeře nebo příloha.