Znojemská omáčka je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako frajeřina na Instagram, ale na talíři udělá pořádek. Když se dobře zatáhne maso, nepodcení cibule a okurky přijdou do hrnce až skoro nakonec, dostanete poctivou českou klasiku bez zbytečných kudrlinek.
Zbytky hovězí svíčkové, ze kterých by se steak nedal, se dají proměnit v křupavé česnekové mini řízečky v panko strouhance. Smažené na ghí, podávané s máslovými bramborami s pórkem a petrželkou. Tohle jídlo zmizí z talíře dřív, než se nadějete.
Když potřebuji udělat oběd, který zasytí a není s ním zbytečné divadlo, sahám po tomto vrstveném mase. Plátky se promažou hořčicí, proloží slaninou, cibulí a okurkami a v troubě se všechno krásně spojí do poctivého jídla, které chutná jak z nedělní kuchyně u maminky.
Sytá, tmavě červená barva prozradí poctivý guláš dřív, než ho vůbec ochutnáte. Většina z nás sahá po paprice nebo lžíci rajčatového protlaku. Maďaři sází na něco jiného.
Hovězí stroganov jsem poprvé uvařila z nouze – měla jsem v lednici kus roštěnce, půlku cibule a zakysanou smetanu. Výsledek mě překvapil natolik, že se recept stal pevnou součástí mého repertoáru. Dnes ho vařím pravidelně a rodina ho pokaždé sní do posledního kousku.
Připravte si poctivé domácí holandské řízky se sýrem gouda, pórkem a bylinkami! Šťavnatou křupavou klasiku z mletého masa zvládnete snadno do 40 minut.
Pastitsio je vlastně taková řecká lasagne pro lidi, kteří mají radši těstoviny do trubičky než pláty. Má tři jasné vrstvy, skořici v masové směsi a jedno důležité pravidlo: maso nesmí plavat v omáčce. Když ho necháte po upečení chvíli stát, nakrájí se hezky na porce a nebude se rozsypávat po talíři.
Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u sporáku, sahám právě po hovězím Stroganovu. Je to jídlo, které působí svátečně, přitom je hotové zhruba do hodiny a stojí na pár chytrých krocích – rychle opečené maso, žampiony, cibule, trocha protlaku, hořčice a nakonec zakysaná smetana, která omáčku krásně zjemní.
Boršč jsem vařila poprvé před lety a upřímně bála jsem se ho. Tahle polévka má pověst jídla, které buď vyjde skvěle, nebo vůbec. Dnes ho vařím pravidelně a pokaždé, když ho přinesu na stůl, zmizí do posledního sousta.
Znojemská omáčka je pro mě jedna z těch jídel, která voní celým bytem a okamžitě přivolají celou rodinu ke stolu. Hovězí maso dušené na cibuli, kyselé okurky a plnotučná hořčice – to je kombinace, která v české kuchyni nemá chybu. Podávám ji vždy s rýží a nikdy nezbyde.
Kdysi jsem dělala rajskou a kus hovězího jsem si schovala stranou jen sama pro sebe. Přesně na tenhle talíř – vařené hovězí zadní, horké brambory s máslem a petrželkou a k tomu domácí tatarka. Je to starší, poctivé jídlo, které není složité, nestojí majlant a stojí hlavně na dobře uvařeném mase a obyčejných surovinách.
Hovězí vývar je přesně ten typ receptu, u kterého se nic neokecá. Když mu dáte dobré maso, kosti a hlavně klid, odmění se vám čirou polévkou, která postaví na nohy po nemoci i zahřeje na duši. Za mě je nejdůležitější neuspěchat začátek a nenechat hrnec divoce vařit, protože pak bývá vývar kalný a to je zbytečná škoda.
