Když zbyde v lednici kysané zelí a člověk nemá náladu na klasické zelňačky nebo placky, přichází u nás doma na řadu tyhle sušenky ze zelí. Jsou levné, poctivé, krásně křupou a díky škvarkům a sádlu mají chuť, která se hodí k polévce, k pivu i jen tak večer na talířek.

Když chci udělat poctivý nedělní oběd, na který se těší celá rodina, často skončím právě u pečeného bůčku. Nejvíc se mi osvědčil pomalejší způsob pečení s česnekem, cibulí a kmínem, díky kterému zůstane maso šťavnaté a kůže se na konci krásně vypeče dokřupava.

Když chci doma připravit něco poctivého ke chlebu, co vydrží v lednici a hodí se k večeři i na návštěvu, dělám nářez z lisovaného vepřového kolena. Není to složité, jen je potřeba dopřát masu čas, dobře ho dochutit česnekem a po uvaření ho správně stlačit ve formě. Výsledek stojí za to hlavně vychlazený, nakrájený na tenké plátky s křenem, hořčicí a kyselou okurkou.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád po domácku, sahám po vepřové panence s liškovou omáčkou a bramborovými kroketami. Je to jídlo, které vypadá svátečně, přitom se dá zvládnout bez složitých fíglů. Panenka se nejdřív zprudka opeče a pak dojde v troubě, omáčku podrží lišky, smetana a trocha citronové šťávy.

Jsou dny, kdy se mi nechce stát u sporáku hodinu, ale na obyčejný chleba k večeři také není nálada. Právě tehdy dělám kuřecí nudličky na kari s rýží – rychlé, syté jídlo z jedné pánve, které voní kořením a šťávu mu hezky vytáhne i kousek jablka. Díky krátkému restování masa a zahuštění trochou solamylu je hotovo překvapivě brzy.

Když doma zbyde pár vajec natvrdo a v lednici čeká vanička cottage, bývá o večeři rozhodnuto. Cottage-vajíčková pomazánka je u nás jistota na čerstvý chleba i na chlebíčky, protože je rychlá, sytá a díky okurce a jarní cibulce i pěkně svěží.

Dnes jsem zkoušela kulajdu z lišek nálevkovitých a doma bylo ticho jen do chvíle, než jsem ji donesla na stůl. Je jemná, sytá a přitom nijak složitá, takže se hodí i na obyčejný všední den. Chuť jí dává poctivý vývar, smetana a kopr, který celou polévku hezky zvedne.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd a nechce se mi dělat kachna, sahám po domácím kuřeti a malém kousku bůčku. Právě bůček dodá masu i zelí šťávu a chuť, kterou samotné kuře nemá tak výraznou. S hlávkovým zelím a knedlíkem je z toho jídlo, které voní po celé kuchyni a přitom se vaří docela rozumně.

Když máme doma chuť na něco poctivého a trochu hospodského, ale nechce se mi nikam chodit, dělám smažené olomoucké tvarůžky. K tomu upeču celou bramboru nakrojenou na plátky s česnekem a na stůl dám dvě omáčky – domácí tatarku a lehčí tzatziki. Je to syté, výrazné a přitom úplně zvládnutelné i v obyčejné domácí kuchyni.

Když se mi doma sejde víc cuket, než stihnu dát do polévky a placiček, přichází na řadu cuketový tataráček. Je levný, překvapivě sytý a díky osolení a vymačkání cukety není rozbředlý, ale pěkně dochucený a akorát šťavnatý. Nejraději ho dávám na opečené topinky, kde vynikne česnek, cibulka i známá tataráková chuť.

Na škvarky z bedel jsem si vzpomněla zase po roce, když se doma sešly pěkné klobouky a mně bylo líto udělat je pořád jen klasicky v trojobalu. Tahle verze je rychlá, voňavá a skvěle se hodí do sklenice na později. Bedly se pomalu opečou na sádle dozlatova, zasypou kmínem a pak už stačí jen krajíc chleba a špetka soli.

Když chci doma uvařit něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u plotny, dělám vepřovou panenku s pepřovou omáčkou. Je hotová poměrně rychle, maso zůstane šťavnaté a smetanová omáčka se zeleným pepřem udělá z obyčejného oběda jídlo, které působí svátečně. U nás nejčastěji skončí na stole s pečenými bramborami.