Kdysi jsem dělala rajskou a kus hovězího jsem si schovala stranou jen sama pro sebe. Přesně na tenhle talíř – vařené hovězí zadní, horké brambory s máslem a petrželkou a k tomu domácí tatarka. Je to starší, poctivé jídlo, které není složité, nestojí majlant a stojí hlavně na dobře uvařeném mase a obyčejných surovinách.

Když se u nás doma vrátíme z lesa s pěknými masáky, dlouho nevymýšlím, co s nimi. Nejčastěji skončí na pánvi s máslem a kmínem a pak putují na křupavý toust, protože je to rychlá, voňavá a překvapivě sytá večeře. Právě jednoduché opečení růžovek nechá vyniknout jejich chuť a člověk kvůli tomu nemusí stát hodinu u sporáku.

Na první pohled to zní jako nezvyklá kombinace, ale jakmile jsem tenhle smažený řízek s dušeným kysaným zelím a domácím houskovým knedlíkem udělala doma, bylo jasno. Je to poctivé jídlo, které zasytí, voní starou českou kuchyní a přitom není složité, když si práci dobře rozdělíte. Nejvíc mě baví spojení křupavého trojobalu, měkkého knedlíku a zelí, které jsem zahušťovala jemně nastrouhanou bramborou.

Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.

Skvělá volba pro dny, kdy se doma sejde pár cuket a člověk nechce stát půl odpoledne u plotny. Cuketa v česnekovém těstíčku je u nás oblíbená hlavně v létě, protože je rychlá, sytá a vystačí si s obyčejnými surovinami. Rozdíl dělá krátké osolení předem a hustší těstíčko s česnekem, díky kterému zůstane povrch hezky zlatavý a uvnitř je cuketa měkká.

Zavařené maso ve sklenici je jedna z nejpraktičtějších věcí, které si v kuchyni můžete připravit. Bůček a plec v poměru 1:1, správné koření a dvojitá sterilace – výsledek je poctivá masová směs, která vydrží měsíce a zachrání vás klidně i na chatě bez lednice.

Bramborák s kuřecí směsí patří mezi jídla, která u nás doma spolehlivě zabodují, když je chuť na něco poctivého, teplého a sytého. Vycházím z osvědčené kombinace křupavého bramboráku a rychle opečeného kuřecího masa, které díky škrobu a krátkému marinování zůstane šťavnaté a hezky se obalí omáčkou.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který provoní celý byt a udělá radost všem u stolu, často skončím právě u hovězího na houbách s karlovarským knedlíkem. Na tomhle jídle mám ráda, že není přehnaně složité, jen potřebuje svůj čas, a odměnou je měkké maso, jemná houbová omáčka a nadýchaný knedlík z rohlíků, vajec a petrželky.

Když jsem začala víc hlídat, co doma jíme, hledala jsem něco, co nahradí pečivo a přitom nebude složité na přípravu. Tyhle cottage placičky s mrkví dělám právě pro takové dny – jsou rychlé, z pár surovin a díky nastrouhané mrkvi zůstávají hezky vláčné. Mažu je pomazánkou, dávám na ně šunku se sýrem, ale klidně fungují i nasladko skoro jako lívance.

Když po obědě zůstane pečené maso, trochu zelí, pár knedlíků a v pekáči výpek, u nás doma je jasno. Přijde na řadu čmochyáda – obyčejná, teplá a poctivá večeře ze zbytků, která se jen promíchá a zapeče v jednom pekáči. Právě výpek a spojení masa se zelím dělají z téhle skromné směsi jídlo, na které se druhý den těšíme skoro víc než na původní oběd.

Když je venku teplo a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám po jídlech, která jsou rychlá a přitom poctivá. Tato zapečená plněná rajčata dělám v létě často k večeři, protože stačí pár běžných surovin, vydlabaná rajčata poslouží i do náplně a sýr na povrchu udělá přesně tu zlatavou tečku, kvůli které mizí z plechu ještě horká.

Když je doma miska zralých rajčat a venku teplo, dělám tenhle jednoduchý rajčatový salát skoro automaticky. Je hotový za pár minut, stačí pár běžných surovin a díky lžičce vinného octa a troše tatarky má plnější, starosvětskou chuť. Nejlepší je dobře vychlazený, kdy se všechno hezky propojí.