Tenhle ovocný koláč na plech si pamatuji z dob, kdy se peklo hlavně tak, aby bylo z čeho krájet i druhý den. Je trochu retro, trochu slavnostní a trochu nebezpečný v tom, že jeden kousek většinou nestačí. Na rozdíl od obyčejné bublaniny má vrstvy, takže působí pracněji, než ve skutečnosti je.

Kdysi jsem dělala rajskou a kus hovězího jsem si schovala stranou jen sama pro sebe. Přesně na tenhle talíř – vařené hovězí zadní, horké brambory s máslem a petrželkou a k tomu domácí tatarka. Je to starší, poctivé jídlo, které není složité, nestojí majlant a stojí hlavně na dobře uvařeném mase a obyčejných surovinách.

V lahůdkářství jsem si ho dřív občas koupila k večeři s rohlíkem, ale doma mi pořád chyběla ta stará známá chuť, jakou si pamatuji z dětství. Dnes jsem zkusila pochoutkový salát podle starých receptur a přesně tohle je ono: poctivý, s nakrájeným šunkovým salámem, okurkami na nudličky a jemně dochucenou majonézou. Nejlepší na tom je, že je hotový za chvilku a po odležení v lednici chutná ještě líp.

Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.

Když mi chlapi odjeli na týden pryč, udělala jsem jim na cestu místo řízků právě vaječné smaženky. Jsou rychlé, levné, syté a stačí na ně pár obyčejných surovin – vejce, špetka strouhanky a chleba potřený hořčicí. Přesně ten typ retro jídla, který nezdržuje a přitom chutná i za studena.

Babiččin ořechový dort je přesně ten typ moučníku, který nevypadá jako moderní cukrářská ekvilibristika, ale na stole mizí podezřele rychle. Je poctivý, ořechový a s krémem z krupičné kaše, což zní trochu starosvětsky, jenže funguje to výborně.

Šalamounské řezy si spousta lidí pamatuje pod jiným názvem, ale princip je pořád stejný: kakaové těsto, rumová poleva a kokos navrch. Je to přesně ten moučník, který po upečení nevypadá okázale, zato na plechu mizí překvapivě rychle.

Tak komu se při pohledu na tento pokrm sbíhají sliny? Nám v redakci úplně všem. Až přijdeme z práce domů, program máme jasný. Budou se péct prsa.

Jednoduchá buchta s retro nádechem? No přece tato ovocná! Dopřejte si ji i vy. Není na nic složitého. Přejeme dobrou chuť.

Smažený tavený sýr je trochu kuchyňský rebel. Když se povede, je na povrchu křupavý a uvnitř krásně rozteklý, když ne, máte pánev plnou sýra a náladu na bodu mrazu. Tenhle postup stojí na krátkém zmrazení před obalováním i po něm, takže obal drží a sýr neutíká tam, kam nemá.

Ptačí mléko má víc podob a člověk se v tom snadno zamotá. Jedni si pod tím představí polskou cukrovinku potaženou čokoládou, druzí starý domácí dezert z bílků vařených v mléce. Za mě je škoda zapomenout právě na tuhle babičkovskou verzi, protože je levná, překvapivě lehká a z pár obyčejných surovin udělá něco, co na stole nevypadá vůbec obyčejně.

Jarní řezy mám spojené hlavně s Vánocemi, kdy se peklo všechno možné a kuchyň voněla po ořeších, cukru a rozehřátém plechu, jelikož je mnoho lidí podávalo mezi cukrovím. Tenhle recept je stará škola bez moderních efektů, ale právě v tom je jeho síla.