Sekaná zabalená do vepřové bránice je jeden z těch receptů, které vypadají složitě, ale v praxi se skoro připraví samy. Bránice maso obalí, udrží šťávu uvnitř a po upečení vytvoří zlatavou kůrčičku, která voní kořením po celém bytě.

Dušené ledvinky jsou přesně to jídlo, které část lidí miluje a část před ním couvá o krok zpátky. Přitom největší kouzlo není v žádné tajné fintě, ale v obyčejné poctivé přípravě: dobře je vyčistit, několikrát proprat a nespěchat při dušení.

Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Žemlovka patří k těm jídlům, která se nedají odbýt. Buď ji uděláte pořádně, s vrstvami, s tvarohem, s jablky a s tou správnou vůní skořice z trouby, nebo se do ní raději nepouštějte. Tenhle recept je poctivý, vydatný a zmizí z pekáče ještě teplý.

Sekaná na smetaně patří k těm jídlům, která se u nás doma vždycky jedí do posledního kousku. Tenhle recept kombinuje poctivou masovou šišku se škvařenou slaninou, voňavou zeleninou Halali a sametovou smetanovou omáčkou. K tomu hrnkový knedlík nadýchaný jako peřina.

Čerstvě upečené rohlíky, to je vůně, která se line celým domem. A když se do těsta přidá světlé pivo, získá pečivo ještě výraznější chuť.

Byla by škoda připravit se o lahodnou chuť domácích kynutých houskových knedlíků jen ze strachu z jejich přípravy. Postupujte krok po kroku a nemůžete udělat chybu.

Když dělám svíčkovou, rajskou nebo koprovku, na stole u nás skoro vždycky skončí i poctivý nadýchaný knedlík nad párou. Mám ho ráda hlavně proto, že je měkký, nebere si zbytečně moc práce a díky kostičkám staršího rohlíku má pěknou strukturu, která se k omáčkám hodí víc než kupovaný.

Když se u nás doma vaří svíčková, rajská nebo pečené maso se šťávou, bez houskového knedlíku to zkrátka není ono. Právě tenhle recept dělám ve chvíli, kdy chci poctivou českou přílohu, která je jemná, nadýchaná a přitom není zbytečně složitá. Základ stojí na kynutém těstě, vlažném mléce a starším pečivu nakrájeném na kostičky, díky kterému mají knedlíky správnou strukturu.

Koprovka je přesně to jídlo, u kterého se rodiny dělí na dva tábory. Jenže když se neodbude vodou a postaví se na poctivém hovězím vývaru, másle a čerstvém kopru, bývá po sporech docela rychle. K tomu měkký kynutý knedlík a oběd je vyřešený.

Když chci udělat opravdu poctivý nedělní oběd, u nás doma téměř vždy vyhraje pečená kachna s červeným zelím a knedlíky. Kachnu peču pomalu zhruba 3 hodiny, aby byla krásně měkká, a k ní dělám bramborový i kynutý knedlík, protože každý u stolu má svého favorita. Právě kombinace pomalého pečení, kmínu, zelí se sladkokyselou chutí a domácích knedlíků dělá z tohoto jídla klasiku, ke které se ráda vracím.

Jsou jídla, kolem kterých se zbytečně moc nemluví, protože mluví sama za sebe. Dědova papriková sekaná, k tomu hlávkové zelí na valašský způsob a nové brambory, je přesně ten případ: poctivý oběd z obyčejných surovin, který stojí hlavně na dobrém dochucení, šťávě z pekáče a správně udělaném zelí.