Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Sezóna meruněk u nás doma pravidelně znamená jediné: na kuchyňské lince přistane velký plech hrnkového meruňkového koláče s tvarohem a drobenkou. Mám ho ráda hlavně proto, že se obejde bez váhy, je rychle hotový a díky tvarohu a ovoci zůstává pěkně vláčný i druhý den. Odlišuje ho právě jednoduché hrnkové těsto, na které se všechno jen vyskládá a zbytek už obstará trouba.

Tarator si pamatuji z dovolených na Balkáně jako jednu z mála polévek, kterou člověk v létě nechce odmítnout. Je studený, hotový bez vaření a funguje přesně tak, jak má: osvěží, zasytí a nezahltí kuchyň dalším horkem.

Střapatá polévka nepatří mezi jídla, která by oslňovala vzhledem, ale u stolu to dožene během dvou lžic. Je sytá, poctivá a stojí na obyčejných surovinách, které dřív bývaly doma skoro vždycky. Za mě je nejlepší její lehce neučesaný charakter: žádná školní geometrie, ale nočky, vejce a vývar.

Vafle se smetanou a ovocem jsou přesně ten typ dezertu, který vypadá slavnostněji, než kolik s ním je práce. Upečete základ, zbytek je už jen studené vrstvení se zakysanou smetanou, tvarohem, šlehačkou a ovocem podle chuti. V létě ideální.

Když potřebuji uvařit něco sytého a přitom nechci stát půl dne u sporáku, sahám po vepřovém Stroganovu. Je rychlý, výrazný a díky smetaně, hořčici, žampionům a kyselým okurkám má přesně tu chuť, kvůli které se doma chodí do kuchyně dívat, kdy už bude hotovo.

Když se urodí hromada ovoce, kolikrát nevíme, co s ním. Kromě buchty si ale můžete připravit třeba zmrzlinu. Naprosto výbornou! Recept najdete u nás.

Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.

Cibulovo-medová omáčka po valašsku — recept zděděný po tatínkovi, který nepotřebuje vývar ani smetanu, jen dobrou cibuli, máslo a trochu medu.

Vepřové kostky potřené hořčicí, restované na cibuli s plátky česneku a pomalu dušené do měkka – tenhle recept je přesně ten typ obědu, který se vaří sám a voní celým bytem. Zahustí se tmavou jíškou a podává s domácími americkými bramborami.

Krupicová kaše je naprostá klasika. Každé dítě jí miluje, ať už si všechny ingredience smíchá do jednolité kaše, nebo je nechá, jak jsou. Dobrou chuť!

Pizza z tekutého těsta zní možná neobvykle, ale výsledek vás překvapí. Těsto je řidší než klasické – přibližně jako husté palačinkové – a místo dlouhého kynutí ho stačí krátce předpéct. Žádná chemie, žádné mražené polotovary. Jen mouka, droždí, olivový olej a chuť si udělat rychlou, ale chutnou večeři.