Jsou dny, kdy se mi nechce stát u sporáku hodinu, ale na obyčejný chleba k večeři také není nálada. Právě tehdy dělám kuřecí nudličky na kari s rýží – rychlé, syté jídlo z jedné pánve, které voní kořením a šťávu mu hezky vytáhne i kousek jablka. Díky krátkému restování masa a zahuštění trochou solamylu je hotovo překvapivě brzy.
Bramborák s kuřecí směsí patří mezi jídla, která u nás doma spolehlivě zabodují, když je chuť na něco poctivého, teplého a sytého. Vycházím z osvědčené kombinace křupavého bramboráku a rychle opečeného kuřecího masa, které díky škrobu a krátkému marinování zůstane šťavnaté a hezky se obalí omáčkou.
Borůvkové řezy mám ráda hlavně proto, že vypadají jako zákusek z vitríny, ale ve skutečnosti je to docela jednoduchá práce. U tohoto receptu dělá největší službu borůvková vrstva, která spojí piškoty s lehkým smetanovým krémem. A když máte doma borůvky z lesa nebo z mrazáku, není moc co řešit.
Punčové řezy jsou pro mě ztělesněním cukrárny z dětství – ta typická růžová poleva, vůně rumu a vrstvení barevných plátů. Recept na domácí verzi, která chutná přesně tak, jak má.
Kuřecí masová směs se zeleninou a rýží je přesně ten typ oběda, který člověk vaří ve chvíli, kdy nechce stát hodinu u sporáku, ale zároveň nemá chuť odbýt to rohlíkem. Je hotová poměrně rychle, suroviny nejsou nijak exotické a dá se upravit podle toho, co zrovna čeká v lednici nebo mrazáku.
Citronové řezy jsou pro mě ztělesněním letního odpoledne. Kyselé, svěží, s hedvábnou náplní, která se na jazyku rozplývá. Recept krok za krokem.
Když potřebuji uvařit oběd, na který se doma nikdo netváří kysele, sáhnu právě po plackách z kuřecí směsi s bramborovou kaší. Nejvíc se mi osvědčilo nechat maso s cibulí, vejci, solamylem a trochou dochucovadel přes noc odležet, protože druhý den je směs výraznější, šťavnatější a na pánvi se s ní pracuje mnohem lépe.
Jahodová fantazie je přesně ten moučník, který vypadá na návštěvu slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Piškotový korpus podle babičky, vrstva zakysané smetany, jahody a želé nahoře fungují spolu překvapivě dobře a nic se tu zbytečně nepřekřikuje. Za mě je to jeden z těch receptů, které se hodí vytáhnout ve chvíli, kdy chcete něco letního, čistého a bez máslového maratonu.
Když potřebuji oběd, na kterém si pochutná celá rodina a přitom u sporáku nestojím půl dne, sahám po cikánských řízečcích z kuřecího masa. Jsou šťavnaté, hezky kořeněné, díky vejcím a solamylu drží pohromadě a s poctivou bramborovou kaší a smaženou cibulkou je to přesně ten typ jídla, po kterém bývá doma ticho.
Když nestíhám a přesto chci dát na stůl teplou večeři, sahám často právě po smažených nudlích s kuřecím masem a zeleninou. Jsou hotové poměrně rychle, dají se hezky přizpůsobit tomu, co je doma v lednici, a díky marinádě se sójovou omáčkou, vejcem a solamylem zůstane maso měkké a šťavnaté.
Vepřo knedlo zelo je jedno z těch jídel, u kterých se nevyplácí nic uspěchat. Když si maso předpečete už večer, druhý den máte méně práce a hlavně lepší výpek, což je za mě půl úspěchu. Tohle je poctivá verze s vepřovou plecí, kouskem bůčku do křupava, raným zelím a domácím bramborovým knedlíkem, který drží tvar a není to gumová vzpomínka na školní jídelnu.











