Ráno zima, večer zima a u nás doma je v tu chvíli jasno – přijde na řadu hrnec horké polévky. Tahle fazolková polévka na kyselo s koprem a smetanou je přesně ten typ jídla, které není složité, je hotové poměrně rychle a díky bramborám, fazolkám a jemně zahuštěné smetaně krásně zasytí.

Žravé řezy jsou klasika, která nikdy nezklame. Nadýchaný piškot, vrstva smetanového krému se zakysanou smetanou, mandarinkový kompot a navrch třpytivé želé – to je kombinace, která funguje spolehlivě na každé oslavě i nedělním odpoledni.

Kysané zelí pod kuřetem není jen příloha – je to základ, který maso během pečení udržuje šťavnaté a zároveň se sám provoní kuřecí šťávou a slaninou. Tohle jídlo patří k těm, která nevyžadují skoro žádnou přípravu, a přitom na stole vypadají, jako byste strávili v kuchyni hodiny. Stačí pekáč, pár surovin a trouba rozehřátá na 200 °C.

Když se doma objeví miska švestek a já nechci zadělávat na kynuté těsto, přichází na řadu tenhle jogurtovo-švestkový koláč s drobenkou. Je rychlý, vláčný a upečený bez zbytečného čekání, což se přesně hodí na obyčejné odpoledne i víkend na chalupě. Díky bílému jogurtu zůstává těsto jemné a šťavnaté, zatímco nahoře udělá drobenka tu správnou zlatavou tečku.

Jablka, máslo a karamel – tři suroviny, které dají vzniknout jednomu z nejslavnějších francouzských dezertů. Tarte tatin je obrácený jablečný koláč, který se peče obráceně a teprve při podávání se překlopí na talíř.

Žloutkové řezy patří mezi ty dezerty, které vypadají efektně, ale přitom nevyžadují žádné cukrářské vzdělání. Těsto se skládá z vyšlehaných bílků, oleje, polohrubé mouky a mletých vlašských ořechů. Žloutková poleva se nanáší přímo na horký plech, kde okamžitě vyschne do hebkého lesku.

Město Treviso v severní Itálii, kde tento krémový dezert vznikl a kde ho dodnes podávají po trevijsku, v porcích zvaných ‘vantiera’ nebo ‘na fetina’. Recept, který vám dnes ukážeme, vychází z tradice Accademia del Tiramisù v Treviso a přidává jeden osvědčený trik – sníh z bílků, díky kterému krém získá vzdušnost, jakou v restauraci jen tak nenajdete.

Kopr roste na zahradě tak rychle, že ho nestíháte spotřebovat. Sušení ho připraví o aroma, mražení zase o plnou chuť. Existuje ale třetí cesta: bylinková pasta z kopru, česneku a oleje, která vydrží v lednici několik měsíců.

Špenát v těstě na lasagne není jen hezký nápad pro oko – zelené pláty mají jemnější chuť než klasické a drží překvapivě dobře i po upečení. Špenátové lasagne s masovým ragú a domácím bešamelem sice chtějí trochu práce navíc, ale výsledek mluví za sebe: vrstvený pokrm, který zasytí celou rodinu a druhý den chutná ještě lépe.

Když peču krůtí nohu na česneku nebo kousek vepřového, často k tomu dělám právě staročeskou lepenici. Je levná, sytá a z obyčejných brambor a kysaného zelí vykouzlí přílohu, která má výraznou chuť a hezky nasaje i trochu výpeku z masa. U nás doma ji dělám tak, aby nebyla ani řídká, ani úplně hladká – nejlepší je s jemnými kousky brambor a zlatavou cibulkou se slaninou.

Původně to u nás byl dezert do mističek, jenže doma se po něm vždycky zaprášilo tak rychle, že jsme z něj nakonec udělaly banánové řezy na plech. Jsou vláčné, poměrně snadné na přípravu a nejvíc jim sluší lehký krém ze studeného mascarpone, smetany ke šlehání a citronové šťávy. Banány tomu dodají šťavnatost a vrstva Pikaa navrchu udělá přesně ten retro finiš, který děti i dospělí poznají po první lžičce.

Když se doma sejde chuť na něco sladkého a nechce se mi zadělávat na nic složitého, sahám po lité buchtě na plech. Tahle verze s vanilkovým pudinkem a mandarinkami je rychlá, vláčná a díky ovoci příjemně svěží. Mám ji ráda ke kávě i jen tak odpoledne, když vím, že se za chvíli kolem stolu začne motat celá rodina.