Kokos na povrchu lehce voní, jahody udělají svěží tečku a uvnitř je jemný krém, který připomíná Raffaello. Tohle nepečené tiramisu dělám hlavně v létě nebo když čekám návštěvu a nechci zapínat troubu. Stačí piškoty namočené v oslazeném mléce, mascarpone, šlehačka a trochu kokosu – a z obyčejného dezertu je rázem hezký moučník na stůl.
Buchta s ovocem a přelivem je přesně ten moučník, který se nosil na oslavy, do práce i na návštěvu k tetě, protože na plechu udělal hodně muziky za rozumný čas. Za mě je na ní nejlepší to, že vypadá upraveně, ale ve skutečnosti není nijak složitá – jen je potřeba nepodcenit chladnutí jednotlivých vrstev.
Těstovinový salát mám spojený hlavně s dny, kdy nechci stát hodinu u sporáku a stejně potřebuji uvařit něco, co zasytí. Když se do něj dá opravdu dost zeleniny a kousky kuřecích stehenních řízků, není to žádná smutná příloha k řízku, ale normální hlavní chod. Jen jedno pravidlo nesmíte podcenit: těstovinový salát potřebuje chvíli klidu v lednici, jinak chutná spíš jako rychle zamíchaný kompromis.
Ananas v těstě není jen chuťový rozmar – dělá buchtu neuvěřitelně vláčnou a šťavnatou, a to i druhý nebo třetí den po upečení. Ananasové řezy patří mezi ty recepty, které vypadají nenápadně, ale jakmile je jednou ochutná celá rodina, stávají se pravidelnou součástí nedělního pečení. Těsto se připravuje z kompotu rozmixovaného i se šťávou, takže se plech prakticky naplní sám. Navrch přijde jednoduchý krém z pomazánkového másla a hotového vanilkového pudinku, posypaný mletými ořechy nebo přelitý rozpuštěnou čokoládou.
Ražniči nemusí nutně znamenat stání u grilu se špejlí v ruce. Připravit ho na plechu v troubě je pohodlnější, výsledek je přitom stejně šťavnatý a voňavý. Krkovice se v troubě pomalým teplem rozvoní do celé kuchyně, klobása a slanina dodají pokrmu kouřový nádech a brambory na vedlejším plechu se postarají o syté přílohy bez extra práce.
Koláče patří k nejstarším pečivům české kuchyně a jejich tradice sahá staletí zpátky. Kynuté tvarohové koláčky s drobenkou a povidly jsou přesně ten typ pečiva, které voní celým domem a zmizí z plechu dřív, než vychladnou.
Jogurtový koláč pečený v malé remosce s borůvkami, rumovými rozinkami a křupavou drobenkou. Recept pracuje s kelímkem od jogurtu jako odměrkou – žádné váhy, žádný stres. Stačí jeden kelímek a 45 minut.
Falešné tiramisu jako dort je přesně ten typ dezertu, který není složitý, a přesto udělá na stole slušnou parádu. Není v něm mascarpone ani italské finesy, ale to je na něm vlastně to milé: pár běžných surovin, silná káva, lednice a druhý den máte nepečený dort, který se krájí mnohem líp než klasická mísa tiramisu.
Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.
Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.
Když se doma sejde větší cuketa a nikomu se nechce stát u pánve, dělám tenhle cuketový bramborák z trouby bez brambor. Je to rychlá večeře na plech, která krásně voní po česneku, majoránce a zapečeném sýru, a díky pečení v troubě odpadá smažení po dávkách. U nás mizí ještě horký a přiznám se, že ho občas sotva stihnu vyfotit.











