Když se doma začne hromadit cuketa, přichází chvíle na recepty, které nejsou jen další variací na placky. Cuketové kuličky mám ráda právě proto, že uvnitř zůstanou vláčné, na povrchu křupnou a s jednoduchým jogurtovým dipem zmizí ze stolu skoro hned.
Čerstvě upečené rohlíky, to je vůně, která se line celým domem. A když se do těsta přidá světlé pivo, získá pečivo ještě výraznější chuť.
Tvarůžková pomazánka patří k jídlům, která doma rozdělí osazenstvo na dva tábory. Jedni se na ni vrhnou hned, druzí raději otevřou okno. Když se ale správně zjemní lučinou a doplní jarní cibulkou a uzenou paprikou, vznikne poctivá pomazánka, která je hotová skoro dřív, než stihnete nakrájet chleba.
Masové hašé je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda nedělního oběda, ale na talíři udělá víc práce než lecjaká naleštěná novinka. Když zbyde pečené maso, pár rohlíků a k tomu uvaříte brambory se zelím, je o večeři postaráno bez velkého vymýšlení.
Buřty na černém pivu jsou hospodskou klasikou, která ale nepatří jen do stravovacích zařízení. V klidu a možná ještě lépe si je můžete připravit i doma.
Když chci doma udělat něco sladkého, co vypadá slavnostně, ale přitom nezabere celé odpoledne, sahám po císařském trhanci. Tahle verze s malinami a malinovou pěnou je krásně nadýchaná díky vyšlehaným bílkům, voní po vanilce, citronové kůře a troše rumu a na talíři působí mnohem složitěji, než ve skutečnosti je.
Škubánky patří mezi ta jídla, která se nedají uspěchat. Brambory uvařené na čtvrtky, trocha polohrubé mouky a správné spaření pod pokličkou – a máte těsto, které se samo odlepuje od stěn hrnce. K obědu s mákem a cukrem, k večeři opečené na pánvi s cibulí a slaninou.
Čum na drát je přesně ten druh moučníku, u kterého název nepřehání. Nalijete do formy jedno řídké těsto, upečete ho a po vychladnutí zjistíte, že se uvnitř udělaly tři různé vrstvy. Nevím proč, ale tyhle trochu kouzelné recepty mě baví víc než dorty, u kterých pak půl hodiny myjete robot.
Smaženky si pamatuji hlavně z bufetů, kde ležely vedle chlebíčků a člověk přesně věděl, do čeho jde. Je to obyčejné jídlo, žádná velká paráda, ale právě v tom je jeho síla. Z pár vajec, trochy strouhanky a krajíce chleba uděláte rychlou večeři nebo svačinu, která zasytí a nestojí majlant.
Taramasalata není pomazánka pro každého, a právě v tom je její kouzlo. Řekové ji milují jako součást mezze, u nás může hlavní surovina budit rozpaky, protože rybí jikry nejsou zrovna věc, po které člověk sahá poslepu v regálu.
Dva pláty listového těsta, tavený sýr, šunka a plátkový sýr – a za méně než hodinu máte na stole slané řezy, které zmizí dřív, než stihnete uvařit čaj. Recept je variabilní, nepotřebuje žádné speciální vybavení a zvládne ho opravdu každý.
Cuketové palačinky dělám bez pšeničné mouky a s fetou – jsou křupavé, voní bylinkami a nenasáknou tuk. Tajemství je v cizrnové mouce a pořádně vymačkané cuketě.
