Když jsem moravské zelňáky na plechu dělala poprvé, čekala jsem poctivé venkovské jídlo a přesně to jsem z trouby vytáhla. Jsou syté, voňavé, krásně drží pohromadě a velkou službu tu udělá předvařené zelí, osmažená cibule a sníh z bílků, díky kterému směs není těžká.

Opilé kuře je přesně ten recept, který vypadá trochu legračně, ale na stole funguje skvěle. Kuře posazené na lahvi piva se peče rovnoměrně, tuk odkapává dolů a kůže má slušnou šanci být pěkně vypečená. Za mě je nejlepší na tom ta jednoduchost: naložit den předem, druhý den šup s ním do trouby a moc se s tím nemazat.

Rozlétané ražniči mám ráda hlavně ve dnech, kdy se mi nechce nic napichovat na špejle a stát půl večera u plotny. Všechno se jen nakrájí na plech, promíchá a trouba odvede většinu práce. Výsledek je sytý, šťavnatý a za mě i praktičtější než klasický špíz.

Langoše patří k těm pouličním pochoutkám, které si člověk vybavuje se skoro nostalgickým pocitem – teplé, mastné, vonící po česneku. Dobrou zprávou je, že doma je zvládnete bez speciálního vybavení a výsledek překoná většinu stánků. Tajemství nadýchaného těsta? Bílý jogurt, který těstu dodá jemnou vláčnost a pomůže mu lépe kynout. Recept zvládne každý, kdo umí zamíchat těsto a rozehřát olej.

Když se mi doma sejde víc cuket, než stihnu dát do polévky a placiček, přichází na řadu cuketový tataráček. Je levný, překvapivě sytý a díky osolení a vymačkání cukety není rozbředlý, ale pěkně dochucený a akorát šťavnatý. Nejraději ho dávám na opečené topinky, kde vynikne česnek, cibulka i známá tataráková chuť.

Vepřový guláš patří k těm jídlům, která nepotřebují žádnou rehabilitaci ani moderní úpravy. Stačí dobrá vepřová plec, hodně cibule a trocha trpělivosti u sporáku. Výsledkem je hustá, tmavá šťáva a maso, které se rozpadá na vidličce.

Každé léto přijde ten moment, kdy cuketa přestane být vítaným hostem a stane se výzvou. Cuketové krokety jsou odpovědí – křupavé kuličky s majoránkou a česnekem, které zmizí z talíře dřív, než vychladnou.

Tvarůžková pomazánka je pro mě čistá nostalgie. Nastrouhaný tvarůžek, trocha másla, česnek a jarní cibulka. Výsledek je tak výrazný, že ho buď milujete, nebo se mu obloukem vyhnete.

Vepřové nožičky bývaly na každé zabijačce to nejžádanější. Dnes se k nim vracíme nejen pro chuť, ale i pro přirozený kolagen, který v nich najdete v množství, které žádný doplněk stravy nepřekoná. Recept je jednoduchý: marináda z piva, česneku a kmínu, pomalé pečení a pak krátké dopečení na vysoké teplotě do tmava. K tomu krajíc chleba, hořčice a kyselá okurka.

Párkový guláš s bramborami je ten typ jídla, který u nás doma nikdy nezklame. Připravím ho z věcí, které mám vždy po ruce, a za půl hodiny stojí na stole sytý, voňavý hrnec.

Přiznám se vám – vždycky jsem si myslela, že bůček a dieta jsou dvě věci, které se prostě nesnesou. Jenže letos v létě jsem si řekla, že si prasárničku udělám, jen lehceji. A výsledek? Maso šťavnaté, marináda plná chuti a výčitky svědomí prakticky nulové.

Čevapčiči jsou jedním z nejznámějších pokrmů balkánské kuchyně – malé válečky z mletého masa, které se grilují nebo opékají na pánvi a podávají s ajvarem, jogurtem a chlebem. Původ tohoto jídla sahá až do období osmanské říše, kdy se na Balkáně rozšířilo grilované mleté maso ve stylu tureckého köfte.