Kávové řezy patří mezi ty moučníky, které vypadají skvěle, chutnají ještě líp a přitom nevyžadují ani hodinu aktivní práce v kuchyni. Tento recept je litý, takže žádné válení ani skládání vrstev – těsto prostě nalijete na plech a troubu necháte pracovat za vás.
Pamatuji si, jak jsem ho pekla poprvé z jablek, která mi přinesla kolegyně přímo ze své zahrady. Hrnkový perník s jablky je přesně ten typ receptu, který nepotřebuje ani váhu, ani velké zkušenosti – a přesto z trouby vytáhnete něco, co u vás doma zmizí ještě teplé.
Když mi na míse zůstanou dva až čtyři přezrálé banány a nikomu už se do nich nechce, přichází jejich nejlepší chvíle. Právě tehdy peču banánové muffiny s čokoládou, které jsou hotové bez zbytečného přemýšlení, krásně vláčné a díky rozmačkaným banánům vydrží měkké i druhý den.
Konec léta u nás doma vypadá každý rok podobně – na lince leží cukety a člověk přemýšlí, co s nimi dřív. Tahle kakaová buchta z cukety se šlehačkovým krémem je moje osvědčená odpověď: je vláčná, na velký plech a díky nastrouhané cuketě nevysychá ani druhý den. Navrch přijde jemný krém z mascarpone a smetany a nakonec jen trocha nastrouhané čokolády.
Palačinky patří k těm pokrmům, které umí potěšit v kteroukoli denní dobu – ke snídani, jako dezert i jako rychlá večeře. Tento recept vychází ze šesti vajec, litru mléka a 550 g mouky, takže zásoby vystačí na pořádnou várku. Výsledek jsou tenké, vláčné placky, které se skvěle hodí k domácí třešňové nebo ostružinové marmeládě i k čokoládě.
Indiánky patří mezi ty dezerty, které si lidé pamatují z dětství a přitom je doma málokdo zkouší péct. Základní postup ale není nijak složitý – stačí správně ušlehaná bílková pěna, kvalitní čokoláda na polevu a trpělivost při tuhnutí. Tato verze staví na jahodové marmeládě vmíchané přímo do pěny, takže výsledek má jemně ovocnou chuť a krásně růžový nádech. Piškotový základ si můžete upéct, nebo sáhnout po hotových měkkých piškotových sušenkách.
Před pádem komunismu měly prodejny své stálice – sladkosti, na které se stály fronty a které si pamatuje dodnes skoro každý. Některé přežily sametovou revoluci, jiné zmizely navždy. Víte, co se skrývá za zkratkou LIPO nebo kdy se začalo vyrábět Pedro?
Podmáslové řezy patří mezi ty dezerty, které nevypadají nijak zvlášť, ale jakmile je jednou ochutná, nikdo u jednoho kousku nezůstane. Kakaový korpus díky podmáslí a oleji zůstane vláčný i druhý den a pudinkový krém z pravého másla mu dá tu správnou hloubku.
Kakaové řezy se u nás doma pečou hlavně ve chvíli, kdy potřebuji jeden spolehlivý moučník na plech bez zbytečného vymýšlení. Salko řezy mám ráda pro jejich jednoduchý kakaový korpus, rychlý karamelový krém z plechovky Salka a tenkou čokoládovou vrstvu nahoře, která všechno hezky spojí.
Pomerančové řezy patří k těm dezertům, které vypadají nenápadně, ale v ústech zanechají dojem na dlouho. Piškotový korpus s trochou pomerančové kůry, hustý pudink z čistého džusu, vzdušný krém z mascarpone a šlehačky a nakonec tenká pavučina z rozpuštěné čokolády. Tohle je recept, který se u nás doma opakuje pořád dokola.
Kakaové řezy se zakysanou smetanou jsou přesně ten typ dezertu, který vypadá nenápadně, ale u stolu způsobí hotový poprask. Korpus je vláčný díky oleji a sněhu z bílků, krém ze zakysané smetany a šlehačky drží tvar i druhý den – za předpokladu, že do té doby nějaké zbydou.
Když se peče něco ke kávičce a ještě má druhý den putovat děvčatům do práce, sahám ráda po Harlekýnu na plechu. Je to starý dobrý moučník, který vypadá slavnostně, ale doma se dá zvládnout bez zbytečného stresu. Odlišuje ho hlavně dvojí šlehačka – světlá a tmavá čokoládová, kterou si připravuji už den předem, aby pak držela tvar a řezy se krásně krájely.











