Když chci udělat vydatnou večeři pro víc lidí a nechce se mi stát u sporáku, sahám po těchto překládaných česnekových bramborách se slaninou. Vypadají slavnostněji, než kolik dají práce, a celé kouzlo stojí na tenkých plátcích brambor, česnekovém oleji a pomalém pečení pod alobalem. Nahoře jsou pěkně vypečené, uvnitř měkké a na stole většinou zmizí bez řečí.

Když nevím, co uvařit na víkendový oběd, často skončím právě u francouzských brambor. Jsou syté, z běžných surovin a mám na nich ráda hlavně to, že se většina práce odehraje už při krájení a vrstvení. V této verzi přidávám šunkovou klobásu, vejce natvrdo a smetanovou zálivku s trochou hořčice, díky které je celý pekáč vláčný a hezky drží pohromadě.

Mrkvový dort patří mezi moučníky, ke kterým se doma vracím hlavně o víkendech, když chci upéct něco svátečnějšího, ale bez složitých kroků. Tenhle je krásně vláčný díky oleji, nastrouhané mrkvi a rozinkám namočeným předem ve vodě, a nahoře má jemný krém ze žervé a zakysané smetany, který ho příjemně odlehčí.

Víte, co dělají rakouské hospodyně jinak než my? Do bramborové kaše přidávají tekutinu přímo z hrnce, a výsledek je krémovější než s mlékem.

Když jsem tyhle valašské kynuté koláče pekla poprvé, měla jsem trochu respekt hlavně z těsta. Nakonec právě omládek a tenčí vrstva těsta udělaly největší službu. Koláče vyšly velké, kulaté, s poctivou makovou i tvarohovou náplní a křehkou drobenkou. Jsou sváteční, ale přitom úplně domácí a člověk z nich má radost už ve chvíli, kdy se začnou v troubě zvedat okraje.

Sekaná na smetaně patří k těm jídlům, která se u nás doma vždycky jedí do posledního kousku. Tenhle recept kombinuje poctivou masovou šišku se škvařenou slaninou, voňavou zeleninou Halali a sametovou smetanovou omáčkou. K tomu hrnkový knedlík nadýchaný jako peřina.

Karlovarský, pajfálský i hrnkový knedlík bez kynutí – všechny tři z jediného základu housky, mléka a vajec. Šéfkuchař Jan Punčochář ukázal trik, díky kterému domácí knedlíky přestanou být strašákem.

Guláš z kližky s Karlovarským knedlíkem je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Maso potřebuje čas, cibule odvede půl práce za vás a mouku tentokrát klidně nechte ve skříňce. Za mě je to jedna z nejpoctivějších českých klasik.

Listové těsto, špenát, vinná klobása a smetanová směs s vejci – a máte hotový slaný koláč, který zvládne každý. Špenát přitom není jen barevná výplň; jde o surovinu nabitou železem, hořčíkem a vitamínem K.

Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.

Dýně je podzimní surovina, která v pečení dělá divy. Dýňové řezy se smetanovým krémem a čokoládovou polevou jsou vláčné, voňavé a překvapivě jednoduché na přípravu. Dýňové pyré dodává těstu přirozenou vlhkost, takže řezy zůstávají měkké i druhý nebo třetí den. Recept vychází z osvědčené kombinace perníkového koření, mandlové mouky a bohaté smetanové vrstvy navrchu.

Špenát v těstě na lasagne není jen hezký nápad pro oko – zelené pláty mají jemnější chuť než klasické a drží překvapivě dobře i po upečení. Špenátové lasagne s masovým ragú a domácím bešamelem sice chtějí trochu práce navíc, ale výsledek mluví za sebe: vrstvený pokrm, který zasytí celou rodinu a druhý den chutná ještě lépe.