Indiánky patří mezi ty dezerty, které si lidé pamatují z dětství a přitom je doma málokdo zkouší péct. Základní postup ale není nijak složitý – stačí správně ušlehaná bílková pěna, kvalitní čokoláda na polevu a trpělivost při tuhnutí. Tato verze staví na jahodové marmeládě vmíchané přímo do pěny, takže výsledek má jemně ovocnou chuť a krásně růžový nádech. Piškotový základ si můžete upéct, nebo sáhnout po hotových měkkých piškotových sušenkách.

Škubánky patří mezi ta jídla, která se nedají uspěchat. Brambory uvařené na čtvrtky, trocha polohrubé mouky a správné spaření pod pokličkou – a máte těsto, které se samo odlepuje od stěn hrnce. K obědu s mákem a cukrem, k večeři opečené na pánvi s cibulí a slaninou.

Salapajda je zapomenutá jihočeská polévka z brambor, mléka a kopru, která se vařila na Šumavě v každé chalupě. Připomíná kulajdu, ale bez hub. Suroviny vyjdou na zhruba 80 korun a zasytí čtyři lidi.

Na cukr ve svíčkové se dnes dost zapomíná, přitom právě on umí udělat omáčku kulatější, tmavší a voňavější. Nejde o to udělat ze svíčkové dezert. Jen o starý kuchařský trik, který babičky znaly a zbytečně se po něm slehla zem.

Tenhle koláč je přesně ten typ plechové klasiky, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Křehké těsto, poctivý tvaroh a ostružiny, které udělají trochu nepořádku na jazyku i na talíři, ale to k létu patří.

Štrůdl s makovou náplní a višněmi patří k těm dezertům, které vypadají nenápadně, ale u stolu se po nich zapráší dřív, než stihnete nakrájet druhý kousek. Těsto z celozrnné špaldové a pohankové mouky mu dává zemitou chuť a náplň z mletého máku zalitého horkým sójovým mlékem s medem a třtinovým cukrem je přesně ta hustá, voňavá vrstva, kvůli které se ke štrůdlu znovu a znovu vrátím.

Koblihy patří mezi ty dezerty, které se nedají ničím nahradit. Nadýchané kynuté těsto, zlatavá kůrčička ze smažení a uvnitř hustý vanilkový krém – to je kombinace, která funguje pokaždé. Recept vychází z klasického postupu s čerstvým droždím a třemi žloutky v těstě, díky nimž jsou koblihy vláčné i druhý den.

Když chci upéct něco, co připomíná staré nedělní pečení u babičky, sáhnu právě po kynutém koláči na plech s mákem a tvarohem. Je s ním o trochu víc práce než s litou buchtou, ale odměnou je měkké těsto, poctivé náplně a krásně úhledné kostky, které se dobře servírují i nosí na návštěvu.

Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.

Klasický štrúdl mám doma ráda, ale když vím, že se nás u stolu sejde víc, dělám raději štrúdlové řezy z plechu. Jsou poctivé, hezky se krájí a díky jablkům s vanilkovým pudinkem zůstávají vláčné i druhý den. Od běžného závinu je odlišuje právě forma na plech a náplň, která se při pečení pěkně spojí do kompaktní vrstvy.

Štrúdl se švestkami a mákem je přesně ten typ pečení, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Když člověk vynechá obligátní strouhanku a místo ní dá pořádnou makovou náplň, dostane závin, který není suchý a má i trochu charakter.

Tohle je přesně ten oběd, který vypadá slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Sekaná se slaninou pečená na zelenině pustí do pekáčku chuť, omáčka se pak jen doladí a kynutý knedlík to celé podrží, jak má.