Štrúdl je přesně ten recept, který vypadá obyčejně, ale doma po něm mizí plech až podezřele rychle. Tenhle dělám z těsta s jogurtem, které se dobře válí, nepraská víc, než je zdrávo, a zvládne ho i člověk, který se s taženým závinem kamarádí jen z povzdálí.

Když jsem začala víc hlídat, co doma jíme, hledala jsem něco, co nahradí pečivo a přitom nebude složité na přípravu. Tyhle cottage placičky s mrkví dělám právě pro takové dny – jsou rychlé, z pár surovin a díky nastrouhané mrkvi zůstávají hezky vláčné. Mažu je pomazánkou, dávám na ně šunku se sýrem, ale klidně fungují i nasladko skoro jako lívance.

Vypadají nenápadně, ale jakmile se upečou a ještě horké se přelijí smetanou, promění se v vláčné Raffaello řezy, které u nás doma mizí po kusech rovnou z plechu. Dělám je hlavně ve dnech, kdy chci něco rychlého ke kávě a nechce se mi vážit každou surovinu. Kouzlo je v hrnkovém těstě, kokosové vrstvě navrchu a právě v tom smetanovém závěru, díky kterému buchta nevysychá.

Bramboráky patří k těm jídlům, která vypadají jednoduše, ale výsledek se recept od receptu liší jako noc a den. Klíč ke skutečně křupavé kůrce přitom tkví v jediné záměně – pšeničnou mouku nahraďte bramborovým škrobem a rozdíl poznáte na první sousto.

Šunková pomazánka patří k těm receptům, které nepotřebují žádné vysvětlování. U nás doma ji milují všichni – od dětí po tchýni – a já ji dělám pokaždé trochu jinak. Tenhle způsob s vařenými vejci a jarní cibulkou je ale jednoznačně nejoblíbenější.

U nás doma se každé léto opakuje stejná věta: nechceš cuketu? A právě tehdy přichází na řadu tahle vláčná buchta z cukety s kakaem, která je na přípravu snadná, vyjde na velký plech a cuketa v ní skoro není poznat. Kouzlo je v tom, že se nastrouhaná cuketa nechá pustit vodu a pak se opravdu dobře vymačká.

Tenhle koláč je přesně ten typ plechové klasiky, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Křehké těsto, poctivý tvaroh a ostružiny, které udělají trochu nepořádku na jazyku i na talíři, ale to k létu patří.

Lečo nemusí být jen sklenička ze spíže. Tohle je poctivá verze s oloupanými špekáčky, paprikami al dente a zvlášť usmaženými vajíčky na másle – a podává se s čerstvým chlebem.

Vánočka patří k těm pečivům, která spoustě lidí nahánějí respekt – těsto z droždí, pletení, kynutí. Přitom s dobrým receptem a trochou trpělivosti ji zvládnete i napoprvé. Tento recept pracuje s kombinací hladké a polohrubé mouky, čerstvými kvasnicemi a domácími žloutky, které dají těstu krásně zlatavou barvu. Výsledek? Vánočka voňavá, vláčná a taková, jakou si pamatujete od babičky.

Když si upečete vlastní piškot a jablka jen krátce podusíte s pudinkem, dostanete poctivý moučník, který není přecpaný krémem a chutná opravdu po ovoci.

Koblihy patří mezi ty dezerty, které se nedají ničím nahradit. Nadýchané kynuté těsto, zlatavá kůrčička ze smažení a uvnitř hustý vanilkový krém – to je kombinace, která funguje pokaždé. Recept vychází z klasického postupu s čerstvým droždím a třemi žloutky v těstě, díky nimž jsou koblihy vláčné i druhý den.

Jahodové řezy s kakaovým piškotovým korpusem, tvarohovým krémem z mascarpone a čerstvými jahodami přelitými červeným želé. Letní dezert, který se připravuje překvapivě rychle a chutná jako od cukráře.