Když chci upéct něco, co připomíná staré nedělní pečení u babičky, sáhnu právě po kynutém koláči na plech s mákem a tvarohem. Je s ním o trochu víc práce než s litou buchtou, ale odměnou je měkké těsto, poctivé náplně a krásně úhledné kostky, které se dobře servírují i nosí na návštěvu.
Klasický štrúdl mám doma ráda, ale když vím, že se nás u stolu sejde víc, dělám raději štrúdlové řezy z plechu. Jsou poctivé, hezky se krájí a díky jablkům s vanilkovým pudinkem zůstávají vláčné i druhý den. Od běžného závinu je odlišuje právě forma na plech a náplň, která se při pečení pěkně spojí do kompaktní vrstvy.
Vitacit je pro mě chuť dětství a přesně proto se k těmto řezům ráda vracím. Citronové vitacitové řezy dělám, když chci něco svěžího, nenáročného a přitom efektního na plech – měkký korpus, jemný smetanový krém a nahoře jednoduché želé z citronového Vitacitu udělají svoje. Nejlepší na nich je, že vypadají slavnostně, ale doma je zvládnu bez složitostí.
Borůvkový koláč z hrnkového těsta, který nevyžaduje váhu ani složité postupy. Příprava zabere 10 minut, zbytek obstará trouba. S drobenkou navrchu a vrstvou mražených borůvek uvnitř.
Půlka cukety v lednici, pár brambor a trocha šunky – a najednou máte základ pro vydatný slaný dort, který překvapí i ty, kdo nečekali nic extra. Cuketa je přitom mnohem víc než jen výplň: jde o zeleninu plnou vody, vitamínů a vlákniny, která náplni dodá objem bez zbytečných kalorií.
Bublanina s meruňkami je ten typ koláče, který nepotřebuje žádné představování. Těsto z hrnku, čerstvé meruňky a trouba – a za třicet minut máte plech voňavého, zlatavého moučníku, který mizí dřív, než stihne vychladnout.
Zasněžené rybízové řezy jsou přesně ten moučník, který na plechu vypadá slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Máslový korpus, sněhová pěna a rybíz, který to celé vytáhne z přeslazené nudy.
Když dělám svíčkovou, rajskou nebo koprovku, na stole u nás skoro vždycky skončí i poctivý nadýchaný knedlík nad párou. Mám ho ráda hlavně proto, že je měkký, nebere si zbytečně moc práce a díky kostičkám staršího rohlíku má pěknou strukturu, která se k omáčkám hodí víc než kupovaný.
Když člověk ví, že se roláda bez mouky peče jen krátce a musí se ještě teplá stočit do utěrky, má z poloviny vyhráno. Za mě je to přesně ten moučník, který se hodí, když chcete něco lehčího než klasický piškot a nechce se vám tahat váha kvůli třem miskám těsta.
Tvaroh patří mezi suroviny, které v dezertech dělají víc, než by se čekalo. Dodává náplni hebkost, lehce nakyslou chuť a zároveň poctivý základ, který krém udrží pohromadě. V kombinaci s vaječným koňakem vznikají řezy s výraznou chutí a jemnou texturou, které se hodí stejně dobře k nedělní kávě jako na rodinnou oslavu. Recept je bez složitých postupů – těsto smícháte v jedné míse, náplň také, a pak už jen čekáte na troubu.
Když mi chlapi odjeli na týden pryč, udělala jsem jim na cestu místo řízků právě vaječné smaženky. Jsou rychlé, levné, syté a stačí na ně pár obyčejných surovin – vejce, špetka strouhanky a chleba potřený hořčicí. Přesně ten typ retro jídla, který nezdržuje a přitom chutná i za studena.











