Jídlo v letadle má pověst průměrného, nudného a přesoleného. Jenže za tím, co dostanete na plastovém tácku ve výšce deseti kilometrů, je docela promyšlený systém, od obřích cateringových kuchyní u letišť až po přísná bezpečnostní pravidla, která určují, co může jíst pilot a co jeho kolega vedle něj. Tento kvíz prověří, jestli víte, jak to celé funguje.
Možná jste si někdy v letadle objednali rajčatový džus a pak vás překvapilo, že vám chutná, i když si ho běžně doma nedáte. Nebo jste si všimli, že jídlo působilo přesoleně, přestože na pohled vypadalo normálně. Náhoda to není. Ve výšce kolem 10 000 metrů klesá vlhkost vzduchu na zhruba 12 procent, tedy méně než v poušti, a nízký tlak navíc ovlivňuje fungování chuťových pohárků.
Sladká i slaná chuť se v tu chvíli vnímá až o třetinu slaběji. Letecké společnosti na to reagují jednoduše: do jídla dávají víc soli a koření. A rajčatový džus? Ten má výraznou umami chuť, která v těchto podmínkách vynikne víc než jiné nápoje. Lufthansa uvedla, že ročně prodá přes 1,7 milionu litrů rajčatového džusu, většina z těch lidí by si ho ale na zemi nejspíš nikdy neobjednala.
Kde se jídlo pro letadla vlastně vaří
Rozhodně ne na palubě. Tam je otevřený oheň přísně zakázaný a veškeré vybavení musí mít certifikaci pro letecký provoz. Takzvané palubní trouby jsou ve skutečnosti konvekční ohřívače. Jídlo jen regenerují, většinou na zhruba 160 °C. Celý proces zabere 20 až 30 minut.
Skutečné vaření probíhá v obřích cateringových centrech u letišť. Firmy jako LSG Sky Chefs nebo Gate Gourmet připravují až 100 000 jídel denně. Pokrm se uvaří, rychle zchladí a teprve v letadle se ohřeje. U mezikontinentálních letů se jídlo připravuje až 24 hodin předem. Musí projít přísnou hygienickou kontrolou, přísnější než v běžné restauraci.
Má to i svou historii. Myšlenku zmrazeného jídla, které se ohřívá až za letu, přinesl jako první s takzvaným sky plate americký veterán William Maxson po druhé světové válce. Původně šlo o řešení pro námořní vojáky, ale brzy to převzaly aerolinky. Pan Am pak jako první začal podávat předem připravená zmrazená jídla. A právě tahle praxe prý inspirovala vznik TV dinners, tedy zmrazených večeří prodávaných v amerických supermarketech.
Pravidla, která byste nečekali
Piloti na palubě nikdy nejedí stejné jídlo jako jejich kolega. Nejde o rozmar. Je to bezpečnostní pravidlo. Kdyby bylo jídlo zkažené a oba piloti dostali otravu, letadlo by zůstalo bez schopné posádky. Každý pilot proto dostává jiné jídlo z jiného zdroje. A totéž platí i ve vztahu k cestujícím, pilot nejí totéž co pasažéři.
Pak jsou tu česnek a silně aromatická jídla. V uzavřeném prostoru letadla se výrazné pachy paradoxně zesilují. Suchý vzduch v kabině se šíří jinak než venku. Letecké společnosti proto česnek, cibuli a výrazně kořeněná jídla z menu záměrně vynechávají. Není to předpis, spíš ohled na ostatní cestující. A možná i na samotnou kabinu, která je na podobné pachy citlivější, než by člověk čekal.
Pak je tu otázka, která se v průzkumech vrací pořád dokola: až polovina cestujících hodnotí palubní jídlo negativně, přestože stejné jídlo by na zemi posoudili kladně. Prostředí letadla — hluk, tlak, suchý vzduch – prostě mění způsob, jakým jídlo vnímáme. Možná tedy není problém v kuchyni, ale v kabině.
Pokud zvládnete všech 10 otázek správně, máte o palubní gastronomii lepší přehled než většina pravidelných cestovatelů. Některé otázky jsou ale záludné.
Kvíz: Víte, co se opravdu děje s jídlem v letadle?
Test znalostí o hubnutí: Kalorický deficit, metabolismus a další pojmy v 10 otázkách prověří přehled každého
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, CNN, HolidayExtras
