Loupáky jsou přesně ten typ pečiva, kvůli kterému má smysl vstát o něco dřív. Když se povedou, mají tenkou lesklou kůrku, uvnitř jsou měkké a mák na povrchu dělá svoje. Není to žádná věda, jen je potřeba neuspěchat kynutí a nepřehnat mouku.

Cuketa v moučníku zní možná podivně, ale právě ona dělá tuto buchtu neuvěřitelně vláčnou. Nastrouhána najemno se v těstě úplně ztratí – ani chuť, ani barva vás neprozradí. Výsledek je šťavnatý koláč, který vydrží měkký i druhý den, a to bez jediné kapky másla. Navrch přijde vrstva marmelády, lehký krém ze zakysané smetany s vanilkou a nastrouhaný ledový kaštan.

Mocca řezy si pamatuji z rodinných oslav i z plechů, které mizely rychleji než chlebíčky. Je to takový starý poctivý zákusek bez manýrů: kakaový piškot, kávový krém, zakysaná smetana navrch a trochu Granka pro pořádek. Jen má jedno pravidlo – nic neuspěchat, protože když se krém maže na teplý korpus, bývá z toho zbytečná patlanice.

Meruňkový koláč s drobenkou je pro mě každé léto povinnost. Křehké kynuté těsto, šťavnaté meruňky a zlatavá drobenka – tohle je recept, který u nás doma zmizí ještě teplý.

Koblihy s ricottou nejsou úplně běžná česká klasika, ale je na nich hezké právě to, že uvnitř nepřekvapí marmeláda, nýbrž jemná náplň s citronovou kůrou a rozinkami. Jsou trochu pracnější než plechová buchta, to bez řečí, ale když člověk ví, jak těsto zavřít a proč první minutu přikrýt hrnec pokličkou, jde to bez zbytečného vztekání.

Kávové řezy patří mezi ty moučníky, které vypadají skvěle, chutnají ještě líp a přitom nevyžadují ani hodinu aktivní práce v kuchyni. Tento recept je litý, takže žádné válení ani skládání vrstev – těsto prostě nalijete na plech a troubu necháte pracovat za vás.

Bramborový švestkový koláč ze syrových brambor je podzimní klasika, která se peče za půl hodiny a zmizí ještě rychleji. Stačí čtyři brambory, dvě vajíčka, špetka soli a tři lžíce mouky.

Pamatuji si, jak jsem ho pekla poprvé z jablek, která mi přinesla kolegyně přímo ze své zahrady. Hrnkový perník s jablky je přesně ten typ receptu, který nepotřebuje ani váhu, ani velké zkušenosti – a přesto z trouby vytáhnete něco, co u vás doma zmizí ještě teplé.

Mramorové řezy s vanilkovým pudinkem a šlehačkou jsou ten typ dezertu, který na stole vyvolá otázku, kde jste to nechali upéct. Přitom celé kouzlo spočívá v jednoduchém triku – dvě těsta, bílé a kakaové, se naskládají na sebe a stěrkou lehce propojí. Výsledek je pokaždé jiný a pokaždé překvapivě efektní.

Krupicová kaše, u nás doma grízka a na Slovensku grízik, patří k jídlům, která vytáhnu ve chvíli, kdy chci něco teplého, rychlého a uklidňujícího. Stačí mléko, dětská krupice, trochu cukru a kousek másla, ale právě v tom je její síla. Když ji nahoře popráším kakaem nebo skořicí a nechám rozpustit máslo, vrací mě pokaždé rovnou do dětství.

Když se u nás doma pečou dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, je hned jasné, co bude k obědu za malý svátek. Mám je ráda hlavně o víkendu, kdy je čas nechat kynuté těsto v klidu pracovat a pak vytáhnout z trouby plech měkkých, máslem potřených buchtiček. Tento recept je poctivý, přitom srozumitelný, a vanilkový krém dělám z mléka a pudinku, takže není zbytečně složitý.

Když doma zůstanou dva hodně zralé banány a nikomu se nechce pro pečivo, přichází u nás na řadu banánové lívance. Jsou rychlé, měkké, hotové za chvilku a stačí na ně pár běžných surovin včetně trošky mléka a prášku do pečiva. Těsto mívám nejraději rozmixované tyčovým mixérem, protože je pak hladké a lívance se na pánvi hezky obracejí.