Moravská kuchyně není jen svíčková a knedlík. Má svůj vlastní svět, od valašské kyselice s klobásou a sušenými švestkami přes lokše s povidly až po štramberské uši, jejichž legenda sahá dál než historie většiny dnešních restaurací. Tady se mimochodem pozná, kdo má v jídle přehled doopravdy a kdo jen trochu předstírá.
Výpečky, placky a koláče – základ moravského stolu
Vezměte moravského vrabce. Ve skutečnosti jde o výpečky z vepřové plece a bůčku, které se osmahnou na cibuli a sádle, pak se dopečou a výpek se zahustí moukou. Podávají se s knedlíkem a dušeným zelím nebo špenátem. Typické jídlo pro Slovácko, rozšířené ale po celé Moravě. Na první pohled nic složitého. Jenže když má někdo přesně říct, z čeho se skládá, bývá překvapivě nejistý.
Podobně zrádné jsou i bramborové speciality. Lokše jsou bramborové placky, na Moravě tradičně sladké – potírané povidly, posypané mákem a cukrem. Slaná varianta se zelím nebo mletým masem se drží spíš na moravsko-slovenském pomezí. A pak jsou tu stryky, které pochází z Lašska a Slezska. Původně šlo o jídlo chudých, jednoduché placky sušené na kamnech bez tuku. Dnes se do nich přidává mouka i vejce, ale základ zůstává stejný.
Frgál je samostatná kapitola. Dnes označuje tradiční valašský koláč, jenže původně to slovo znamenalo koláč nepovedený. Starší názvy byly pecák nebo lopaťák. A ta nejstarší náplň? Sušené hrušky, tedy hruščák. Maková nebo ořechová verze přišla až později. Kdo by to čekal.
Od kyselice po štramberské uši – Morava v celé šíři
Valašská kyselice je polévka, u které se sbíhají sliny i lidem, kteří ji naposledy jedli před lety. Kyselé zelí, brambory, klobása, smetana – a k tomu ještě houby a někdy i sušené švestky. Není to zrovna lehké jídlo, ale na Valašsku se mu těžko odolává.
Na Hané zase hrají hlavní roli tvarůžky. Nejen jako pochutina k pivu, ale také jako základ polévky zvané hanácká syrnica. To je detail, který spoustu lidí překvapí – tvarůžková polévka není v jídelníčku zbytku republiky žádná samozřejmost, v olomouckém regionu ale má pevné místo.
A pak štramberské uši. Perníková pochoutka ze severovýchodní Moravy je spojená s legendou o vpádu Mongolů – Tatarů – na Moravu. Podle ní vznikl název „uši tatarských“. Jestli je ta historka pravdivá, to už je věc druhá. Chuť ale nikdo nezpochybňuje.
Podobně známá je slivovica. Vyrábí se kvašením a následnou destilací švestek. Je neodmyslitelně spojená zejména s Valašskem, kde má dlouhou tradici a často se vyrábí v místních pálenicích podle rodinných receptů.
Kvíz: Jak dobře znáte tradiční moravské pokrmy?
Test znalostí kulinářských pojmů: Výrazy jako julienne a confit znají všechny kuchařky, ostatní budou váhat
Retro kvíz ze socialistické jídelny a mlíčňáku: Na 10 z 10 pokrmů si vzpomenou jen pamětníci
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Wikipedie
