Likérové špičky dělám hlavně ve chvíli, kdy chci na stůl něco svátečního a trochu starosvětského. Nejsou to sušenky hotové za deset minut, ale když si práci rozdělím do dvou dnů, jde to překvapivě klidně. U tohoto receptu je pro mě nejdůležitější hustší vaječný koňak, studená kakaová hmota a tenký čokoládový film na piškotu, díky kterému spodek nezměkne.

Podzim je u mě chvíle, kdy vytahuji velkou mísu, med, koření a zadělávám těsto na staropolský vyzrálý perník. Právě na tomhle receptu mám ráda, že se nikam nespěchá. Těsto si v chladu několik týdnů odpočine, nezkazí se a před Vánoci z něj upeču voňavý plněný perník, který bývá krásně měkký. Hlavní roli tu hraje med, perníkové koření a starý dobrý čas.

Pardubický perník patří k nejznámějším českým cukrářským specialitám, jejichž původ sahá přibližně do 16. století. Pravá receptura pardubických perníkářů je dodnes přísně střežené tajemství, ale domácí verze s páleným cukrem, medem a pořádnou dávkou koření se mu dokáže velmi přiblížit. Klíč k úspěchu? Těsto musí odpočívat celých 24 hodin v lednici. Teprve pak získá tu charakteristickou vláčnost, kvůli které si ho lidé vozí z Pardubic jako suvenýr.

Pudinkové banánky jsou přesně ten druh cukroví, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Když se dodrží chlazení těsta a nepřežene se pečení, dostanete křehké tyčinky, které spojí rybízová marmeláda a podrží čokoláda nahoře.

Vánočka nemusí být celodenní projekt s kuchyňskou váhou a nervózním přepočítáváním gramů. Tento recept pracuje výhradně s hrníčkem a lžícemi: odměříte, smícháte, upletete. Těsto kyne jen dvacet minut, peče se pětadvacet, a výsledkem je zlatavá, nadýchaná vánočka vážící zhruba 650 gramů. Přesně taková, jaká se hodí na sváteční snídani nebo jako dárek přátelům.

Větrníky jsem doma dlouho odkládala, protože jsem měla pocit, že patří spíš do cukrárny než na běžný plech v rodinné kuchyni. Když jsem je ale zkusila poprvé, ukázalo se, že s poctivým odpalovaným těstem, jemným krémem a teplou karamelovou polevou se dají připravit i doma a výsledek stojí za to.

Medovník je pro mě dortem, který se nedá odbýt. Pět vrstev medového těsta, karamelový krém z vařeného kondenzovaného mléka a rumový sirup. To není záležitost na odpoledne, ale výsledek stojí za každou minutu přípravy.

Mocca oválky jsou pro mě ztělesněním toho nejlepšího, co české vánoční cukroví nabízí – křehké, kávové a plněné sametovým máslovým krémem. Recept je jednoduchý, ale výsledek vypadá, jako by ho dělal profesionál.

Tvarohová štola je pro mě každý advent trochu jiná výzva. Letos jsem ji upekla podle receptu, který kombinuje tvaroh přímo v těstě, dva druhy rozinek namočených v rumu a vydatnou dávku citronátu. Výsledek voněl celým bytem a vydržel – za předpokladu, že jsme odolali – v chladu celé dva týdny.

Medovníkové kuličky nejsou jen vánoční záležitost – chutnají skvěle po celý rok a jejich příprava vás příjemně překvapí. Těsto se upeče v tenkých plátech, rozmixuje na drobky a smíchá s karamelových krémem ze salka a másla. Výsledkem jsou pevné, voňavé kuličky obalené v medovníkových drobcích, které zmizí ze stolu dřív, než dojíte první sousto.

Vánočka patří k těm pečivům, která spoustě lidí nahánějí respekt – těsto z droždí, pletení, kynutí. Přitom s dobrým receptem a trochou trpělivosti ji zvládnete i napoprvé. Tento recept pracuje s kombinací hladké a polohrubé mouky, čerstvými kvasnicemi a domácími žloutky, které dají těstu krásně zlatavou barvu. Výsledek? Vánočka voňavá, vláčná a taková, jakou si pamatujete od babičky.

Pravý ruský medovník jsem poprvé ochutnala u kamarádky Nataši a od té doby ho peču každou zimu. Sedm tenkých medových placek proložených krémem ze zakysané smetany – tohle je recept, který si zamilujete na první sousto.