Štrúdl z kupovaného těsta jsem doma postupně úplně vytlačila, protože to moje tvarohové je mnohem příjemnější na práci a v kuchyni po něm nezůstane půlka plechu drobků. Dělám ho hlavně tehdy, když chci poctivý domácí moučník bez zbytečného přemýšlení. Stačí tvaroh, máslo a mouka, hodina chladu a pak už jen naplnit třeba jablky s ořechy nebo jablky s mákem.
Když se doma sejde miska ovoce, které už nechci nechat ležet další den, přichází u mě na řadu tenhle rychlý ovocný koláč s drobenkou. Je to poctivý plechový moučník z obyčejných surovin, hotový bez složitého vážení, a právě drobenka s máslem mu dá nahoře tu správnou křupavou vrstvu. Nejradši na něm mám, že pokaždé chutná trochu jinak podle toho, jaké ovoce je zrovna po ruce.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Když potřebuji rychle připravit něco sladkého do skla, sahám právě po banánovém koktejlu se šlehačkou a strouhanou čokoládou. Je hotový za pár minut, vystačí i pro více lidí a díky zralým banánům bývá příjemně sladký i bez velkého doslazování. U nás doma funguje jako svačina, malý dezert i záchrana pro chvíle, kdy je chuť na něco krémového a studeného.
Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.
Hladká mouka, vejce a strouhanka – klasický trojobal zná skoro každý. Jenže způsobů, jak obalit řízek, existuje podstatně víc. Každý z nich dá výslednému řízku trochu jinou texturu, chuť i charakter. Stojí za to je aspoň jednou vyzkoušet.
Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.
Vypadají trochu slavnostně, ale doma je dělám hlavně tehdy, když chci upéct něco malého ke kávě a nechci se trápit s těstem. Tyhle marokánky jsou postavené na smetaně ke šlehání, díky které zůstávají příjemně vláčné, a přitom mají na povrchu tenkou čokoládovou vrstvu, která jim sluší snad nejvíc. Nejradši na nich mám to, že si směs můžu upravit podle zásob ve spíži a pokaždé fungují.
Když doma zbyde kelímek bílého jogurtu a v misce leží jahody, bývá o odpolední sladké jasno. Tyhle jogurtové koblihy dělám ve chvíli, kdy nechci čekat na kynutí, ale přesto mám chuť na něco poctivého a domácího. Těsto je jednoduché, rychle hotové a po usmažení si krásně rozumí se šlehačkou i čerstvými jahodami.
K výročí jsem se poprvé v životě odhodlala na domácí dort pro manžela, i když jinak peču spíš koláče a řezy. Není to dort jako z výlohy, ale právě v tom je jeho kouzlo – jednoduchý piškot ze 4 vajec, uvnitř měkké svařené jahody se želatinou a nahoře lehký mascarpone krém jen jemně narůžovělý od jahod.
Toastový chléb je záchrana ve chvíli, kdy se nechce dlouho vařit, ale prázdný žaludek nedá pokoj. Tento recept kombinuje vejce, klobásu, čerstvé rajče a sýr Suluguni – a výsledkem je pořádně sytá večeře nebo svačina po tréninku, která je hotová dřív, než prostřete stůl. Stačí čtyři krajíce chleba a pár surovin, které se běžně válí v lednici.
Odpalované knedle jsou jednou z nejrychlejších cest, jak mít na stole ovocné knedlíky bez čekání na kynutí. Těsto se připravuje vařením – a právě proto drží tvar, netrhá se a s meruňkami uvnitř funguje perfektně.
