Kynuté jablkové knedlíky jsou pro mě sladké hlavní jídlo číslo jedna. Měkké kynuté těsto, uvnitř nahrubo nastrouhaná jablka se skořicí a navrch rozpuštěné máslo se strouhankou.
Jahody jsou na pultech, na zahradách i u sousedů přes plot – a to je ten správný signál, že je čas péct dort. Tento jahodový dezert kombinuje nadýchaný piškotový korpus, vanilkový pudinkový krém a vrstvu čerstvých jahod zalitých ovocným želé. Výsledek vypadá jako z cukrárny, ale zvládne ho opravdu každý. Stačí dodržet pár zásad při přípravě těsta a zbytek se odvíjí sám.
Medová roláda vypadá na první pohled jako dezert pro trpělivé cukrářky. Jenže jakmile ji jednou upečete doma, zjistíte, že je překvapivě snadná – a výsledek předčí většinu toho, co seženete v cukrárně. Vzdušný piškot provoněný medem, krém z másla a mascarpone a křupavá posypka ze zbytků těsta. Přesně takový recept u nás doma mizí ještě dřív, než ho stihnu vyfotit.
Marmeládové rolky jsou přesně ten typ buchet, které vypadají obyčejně, ale ze stolu mizí podezřele rychle. U švestkové verze mám ráda hlavně to, že náplň není přeslazená a kynuté těsto díky pečení natěsno zůstane měkké i druhý den.
Rohlík patří k nejklasičtějším pečivům středoevropské kuchyně, a přitom se doma peče překvapivě málo. Pivní rohlíky tohle mění. Pivo v těstě nedává chuť, ale pomáhá vytvořit tmavou, praskavě křupavou kůrku podobnou preclíkům. Výsledek je rohlík, který si z obchodu nekoupíte.
Krémové čokoládové dorty mívají pověst složitých kousků, které patří spíš do vitríny cukrárny než na domácí stůl. Tenhle je ale jiný. Má měkký kakaový základ, dva jednoduché krémové kroky a polevu, která zakryje i drobné nedostatky.
Vajíčková pomazánka je přesně ten typ jídla, který zachrání snídani, večeři i chvíli, kdy má dorazit návštěva a v lednici není nic slavného. Za mě funguje nejlépe tehdy, když se žloutky nejdříve vyšlehají s máslem dohladka a bílky se přidají až nakonec na malé kostičky. Pomazánka pak není ani mazlavá kaše, ani suchá hmota, ale poctivá klasika.
Někdo nemá sladké obědy rád, my v redakci je milujeme. Obzvlášť ovocné knedlíky. Uvařte si s námi tyhle jahodové. Mňam!
Když chci upéct něco, co doma připomene poutě, posvícení a plechy od babičky, sahám po těchto nekynutých koláčcích. Jsou hotové bez zdlouhavého čekání, těsto se s nimi dobře tvaruje a díky máslu, sádlu a tvarohové náplni zůstávají hezky měkké i druhý den.
Když se u nás doma řekne rychlá teplá večeře, která potěší děti i dospělé, často padne volba právě na domácí langoše. Dělám je z kynutého těsta s mlékem, trochou zakysané smetany a jedním vejcem, díky čemuž zůstávají měkké i po usmažení. Nejradši je podávám s česnekem, sýrem a kečupem, ale dobře fungují i v jednodušší verzi jen se solí.
Ještě večer naložím maso, druhý den už je večeře skoro bez práce. Vepřové nudličky na cibuli s rýží dělám ve dnech, kdy chci něco poctivého, ale nechci stát hodinu u sporáku. Díky krátké marinádě ze sójové omáčky, worcesteru a česneku je maso výrazné, šťavnaté a cibule mu dodá přesně tu domácí chuť, kterou mám na takových jídlech ráda.
Když venku stojí vzduch a trouba je to poslední, co chci doma zapínat, přicházejí u nás na řadu lotuskové řezy. Jsou nepečené, rychlé a přitom působí slavnostněji, než kolik dají práce. Hlavní roli v nich mají karamelové sušenky Lotus a krém z mascarpone se smetanou, který drží tvar a krásně změkne po odležení v lednici.