Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.

Klasický štrúdl mám doma ráda, ale když vím, že se nás u stolu sejde víc, dělám raději štrúdlové řezy z plechu. Jsou poctivé, hezky se krájí a díky jablkům s vanilkovým pudinkem zůstávají vláčné i druhý den. Od běžného závinu je odlišuje právě forma na plech a náplň, která se při pečení pěkně spojí do kompaktní vrstvy.

Když se doma chystá pajšl, je to u nás vždycky spíš víkendová záležitost než rychlá večeře po práci. Vepřové vnitřnosti na smetaně dělám z plíček, srdce a malého kousku jater, vařených s kořenovou zeleninou a kořením, a právě to dává omáčce její plnou, starosvětskou chuť. Je to poctivé jídlo, které chce trochu času, ale odmění se talířem, na který se nezapomíná.

Vitacit je pro mě chuť dětství a přesně proto se k těmto řezům ráda vracím. Citronové vitacitové řezy dělám, když chci něco svěžího, nenáročného a přitom efektního na plech – měkký korpus, jemný smetanový krém a nahoře jednoduché želé z citronového Vitacitu udělají svoje. Nejlepší na nich je, že vypadají slavnostně, ale doma je zvládnu bez složitostí.

BeBe střecha je nepečený dezert z kakaových a světlých sušenek, tvarohového krému s máslem a rumem, plněný banánem a přelitý čokoládovou polevou. Po přenocování v lednici sušenky krásně zvláční a po nakrájení vznikne efektní trojúhelník s mozaikou uvnitř.

České jídlo má ve světě pověst poctivého a sytého, ale některé naše speciality dokážou cizince pořádně zaskočit. Zatímco guláš nebo svíčková sklízejí uznání, jiné pokrmy vyvolávají u zahraničních návštěvníků otázky, na které nemáme dobrou odpověď. Zkuste náš kvíz a hádejte, co cizince šokuje nejvíc – výsledky jsou překvapivé i pro samotné Čechy.

Když se doma sejde víc zelí, pár paprik, mrkev a cibule, bývá u mě o víkendu jasno. Nakrouhám zeleninu, připravím sladkokyselý nálev a udělám poctivou zeleninovou čalamádu do sklenic. Je praktická, barevná, vydrží dlouho a mám ráda, že se hodí skoro ke všemu – k masu, k bramborám i jen tak na chleba.

Borůvkový koláč z hrnkového těsta, který nevyžaduje váhu ani složité postupy. Příprava zabere 10 minut, zbytek obstará trouba. S drobenkou navrchu a vrstvou mražených borůvek uvnitř.

Půlka cukety v lednici, pár brambor a trocha šunky – a najednou máte základ pro vydatný slaný dort, který překvapí i ty, kdo nečekali nic extra. Cuketa je přitom mnohem víc než jen výplň: jde o zeleninu plnou vody, vitamínů a vlákniny, která náplni dodá objem bez zbytečných kalorií.

Zasněžené rybízové řezy jsou přesně ten moučník, který na plechu vypadá slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Máslový korpus, sněhová pěna a rybíz, který to celé vytáhne z přeslazené nudy.

Když dělám svíčkovou, rajskou nebo koprovku, na stole u nás skoro vždycky skončí i poctivý nadýchaný knedlík nad párou. Mám ho ráda hlavně proto, že je měkký, nebere si zbytečně moc práce a díky kostičkám staršího rohlíku má pěknou strukturu, která se k omáčkám hodí víc než kupovaný.

Když člověk ví, že se roláda bez mouky peče jen krátce a musí se ještě teplá stočit do utěrky, má z poloviny vyhráno. Za mě je to přesně ten moučník, který se hodí, když chcete něco lehčího než klasický piškot a nechce se vám tahat váha kvůli třem miskám těsta.