Když se doma objeví miska borůvek a já nechci trávit půl odpoledne v kuchyni, přichází na řadu právě jogurtový koláč s drobenkou. Je vláčný díky hustému bílému jogurtu, těsto se jen promíchá vařečkou a navrch stačí borůvky a pár drobků z másla, mouky a cukru. Je to přesně ten typ pečení, který voní domovem a zvládne ho i člověk, co si na složité moučníky moc nepotrpí.

Když se v létě objeví první borůvky, u nás doma je skoro jisté, že přijde na řadu plech moravských koláčů. Dělám je z poctivého kynutého těsta s máslem, rumem a citronovou kůrou, takže krásně voní a i druhý den zůstávají měkké. Tvarohová náplň je jemná, borůvky šťavnaté a drobenka udělá přesně to, co od správného domácího koláče čekám.

Když chci upéct moučník, který vydrží i pro návštěvu na další den, sahám právě po medových řezech. Mají ten svůj starosvětský půvab, krásně změknou přes noc a díky medovým plátům, vařenému krému a vrstvě džemu chutnají poctivě domácím způsobem, jaký si pamatuji z rodinných oslav.

Když k nám přijede návštěva, vím předem, co bude k obědu. Hovězí roštěná s rýží je u nás taková rodinná jistota – poctivé jídlo z jednoho hrnce, které sází na cibuli, hořčici a pomalé dušení, díky němuž maso změkne přesně tak, jak má. Není to žádná složitost, jen chce dát roštěné čas, a pak je z toho oběd, na který se všichni těší už od rána.

Když se u nás doma pekla bábovka, byla to skoro vždycky tahle olejová dvoubarevná. Je z obyčejných surovin, rychle hotová a díky oleji i důkladnému šlehání zůstává krásně vláčná ještě druhý den. Do světlého těsta přijde trocha kakaa a právě tenhle starý, osvědčený kontrast dělá z obyčejné bábovky moučník, který se na stole nikdy neohřeje dlouho.

Kytičky z rakviček jsou přesně ten recept, u kterého si nejdřív řeknete, že to přece nemůže fungovat, a pak stojíte u trouby a kontrolujete, jestli se opravdu nafukují. Uvnitř jsou duté jako klasické rakvičky, jen místo formiček vezmete vykrajovátko. A právě to je na nich dobré – vypadají mileji, práce je s nimi menší a pořád mají ten starý známý křupavý charakter.

Jahodová fantazie je přesně ten moučník, který vypadá na návštěvu slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Piškotový korpus podle babičky, vrstva zakysané smetany, jahody a želé nahoře fungují spolu překvapivě dobře a nic se tu zbytečně nepřekřikuje. Za mě je to jeden z těch receptů, které se hodí vytáhnout ve chvíli, kdy chcete něco letního, čistého a bez máslového maratonu.

Borůvky u nás doma nikdy dlouho nevydrží, ale když část schovám na tenhle máslový koláč s tvarohem a drobenkou, nikdo neprotestuje. Je to poctivý plechový moučník, který se hodí na víkend, na návštěvu i ke kávě po obědě. Mám na něm ráda hlavně jemnou tvarohovou vrstvu a máslové těsto, které se dá v klidu i nastrouhat rovnou do plechu.

Klasická smažená cuketa v trojobalu je dobrá, ale tohle je jiná liga. Kefírové těstíčko s česnekem vytvoří polštářkovitou krustu, která nenasákne tolik oleje – a výsledek zmizí z talíře dřív, než se nadějete.

Jsou jídla, která si člověk nedává každý týden, ale když na ně přijde chuť, není co řešit. U nás to občas platí právě pro zelenou hrachovou kaši s opečenou cibulkou a buřtem – s krajícem domácího bílého chleba je to poctivá, sytá a překvapivě prostá večeře. Kaši dělám z předem namočeného celého hrachu, který pak rozmixuji ponorným mixérem a dochutím česnekem a majoránkou.

Třešňový koláč s drobenkou je jeden z těch receptů, které se každé léto vrátí samy od sebe – jakmile začnou třešně padat ze stromu, není úniku. Těsto je vláčné díky oleji, drobenka křupe a třešně se při pečení rozvaří do hustých šťavnatých kapsiček. Přesně pro tyhle teplé červnové odpoledne.

Křehké těsto z Hery, nahrubo nastrouhaná jablka s vanilkovým pudinkem a zlatavá kůrka potřená mlékem. Tenhle koláč peču pokaždé, když chci něco poctivého a rychlého zároveň – a zmizí ještě dřív, než vychladne.