Když chci udělat opravdu poctivý nedělní oběd, u nás doma téměř vždy vyhraje pečená kachna s červeným zelím a knedlíky. Kachnu peču pomalu zhruba 3 hodiny, aby byla krásně měkká, a k ní dělám bramborový i kynutý knedlík, protože každý u stolu má svého favorita. Právě kombinace pomalého pečení, kmínu, zelí se sladkokyselou chutí a domácích knedlíků dělá z tohoto jídla klasiku, ke které se ráda vracím.
Večer po vaření baršče mi zůstala přecezená řepa a byla by škoda ji nechat ležet v lednici. Právě z ní dělám chłodnik, studenou polévku z řepy a okurek, která je v horku příjemně osvěžující, nenáročná a díky kefíru krásně svěží. Stačí pár běžných surovin, trochu kopru a čas na vychlazení.
Vedra udeřila, a proto je čas na výtečnou ledovou kávu. Nepotřebujete kávovar, stačí vám mixer a instantní káva. A je to mňamka!
V horkých dnech u nás doma nevyhrávají těžké omáčky ani dlouhé pečení, ale jídla, která osvěží a přitom zasytí. Právě proto se ráda vracím ke kyselé maďarské polévce ze zelených fazolek a kvašených okurek, která stojí na vývaru, sladké paprice, kopru a zakysané smetaně. Má příjemně nakyslou chuť, je hotová bez zbytečného složitého vaření a chutná dobře horká, vlažná i vychlazená z lednice.
Když potřebuji upéct něco na rodinnou oslavu nebo na víkend, sahám často právě po ovocných řezech se smetanově-tvarohovým krémem. Jsou na velký plech, dobře se krájí, vypadají hezky už na první pohled a díky pudinkovému želé nahoře zůstanou svěží i druhý den.
Užijte si tříbarevné řezy, které vás dostanou svou jemností. S naším podrobným receptem je zvládnete snadno a rychle. Tak hurá k plotnám.
Když chci upéct maso bez zbytečného stresu a bez dlouhého postávání u sporáku, sahám právě po krůtím stehnu. Tahle verze se zeleninou, česnekem a tymiánem je u nás doma oblíbená hlavně proto, že stačí pár surovin, jeden pekáč a trouba udělá většinu práce. Díky pečení nejdřív pod alobalem zůstane maso šťavnaté a mrkev s cibulí mezitím krásně změknou ve výpeku.
Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.
Když k nám přijede návštěva, vím předem, co bude k obědu. Hovězí roštěná s rýží je u nás taková rodinná jistota – poctivé jídlo z jednoho hrnce, které sází na cibuli, hořčici a pomalé dušení, díky němuž maso změkne přesně tak, jak má. Není to žádná složitost, jen chce dát roštěné čas, a pak je z toho oběd, na který se všichni těší už od rána.
Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.
Nedělní odpoledne si u nás o něco sladkého ke kávě vyloženě říká a tenhle kynutý koláč mnoha chutí na to sedí přesně. Dělám ho z vláčnějšího těsta, které po zadělání hned roztáhnu na plech, takže se člověk nezdržuje dlouhým čekáním. Na jednom koláči se potká tvaroh, mák, povidla i pár zbylých meruněk, a právě to z něj dělá vděčný domácí moučník, kde je každý kousek trochu jiný.
Jsou jídla, která si člověk nedává každý týden, ale když na ně přijde chuť, není co řešit. U nás to občas platí právě pro zelenou hrachovou kaši s opečenou cibulkou a buřtem – s krajícem domácího bílého chleba je to poctivá, sytá a překvapivě prostá večeře. Kaši dělám z předem namočeného celého hrachu, který pak rozmixuji ponorným mixérem a dochutím česnekem a majoránkou.
