Když se u nás doma pekla bábovka, byla to skoro vždycky tahle olejová dvoubarevná. Je z obyčejných surovin, rychle hotová a díky oleji i důkladnému šlehání zůstává krásně vláčná ještě druhý den. Do světlého těsta přijde trocha kakaa a právě tenhle starý, osvědčený kontrast dělá z obyčejné bábovky moučník, který se na stole nikdy neohřeje dlouho.
Kytičky z rakviček jsou přesně ten recept, u kterého si nejdřív řeknete, že to přece nemůže fungovat, a pak stojíte u trouby a kontrolujete, jestli se opravdu nafukují. Uvnitř jsou duté jako klasické rakvičky, jen místo formiček vezmete vykrajovátko. A právě to je na nich dobré – vypadají mileji, práce je s nimi menší a pořád mají ten starý známý křupavý charakter.
Nepečené moučníky mají jednu nespornou výhodu: trouba zůstane studená a výsledek bývá překvapivě dobrý. Tento zákusek staví na kombinaci mascarpone, zakysané smetany a šlehačky – krém je hedvábně jemný, piškoty přes noc změknou a celý dezert se doslova udělá sám. Bílá vrstva zůstane čistá, druhá půlka krému dostane kakaový nádech. Ráno vytáhnete z lednice hotový dezert, který vypadá, jako byste strávili hodiny v kuchyni.
Trhané maso možná znáte z nějaké mexické delikatesy. Ale teď už kvůli tomu nemusíte do restaurace nebo objednávat. Máte ho tady! S naším podrobným receptem se neztratíte.
Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.
Lečo s klobáskou, vejci a zeleninou na skus – rychlá večeře na jedné pánvi, která chutná líp než klasika. Recept s tipem, jak vejce připravit přímo v leču.
Rajčatový salát s mozzarellou je klasika, ale přidání řeckého jogurtu a vajíček ho posune úplně jinam. Jednoduchý recept, který chutná jako dovolená.
Když potřebuji uvařit oběd, na který se doma nikdo netváří kysele, sáhnu právě po plackách z kuřecí směsi s bramborovou kaší. Nejvíc se mi osvědčilo nechat maso s cibulí, vejci, solamylem a trochou dochucovadel přes noc odležet, protože druhý den je směs výraznější, šťavnatější a na pánvi se s ní pracuje mnohem lépe.
Jahodová fantazie je přesně ten moučník, který vypadá na návštěvu slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Piškotový korpus podle babičky, vrstva zakysané smetany, jahody a želé nahoře fungují spolu překvapivě dobře a nic se tu zbytečně nepřekřikuje. Za mě je to jeden z těch receptů, které se hodí vytáhnout ve chvíli, kdy chcete něco letního, čistého a bez máslového maratonu.
Kynutý táč patří k těm receptům, které se u nás doma pekly tak pravidelně, že vůně kynutého těsta a rozvařených meruněk pro mě prostě znamená léto.
Vepřové kotlety patří mezi ta jídla, která se na stole vždy setkají s nadšením. Tatranská verze je přitom překvapivě nenáročná na přípravu – maso se zapéká v pekáčku pod vrstvou šunky, anglické slaniny, leča a smetany, takže se prakticky postará samo o sebe. Výsledkem je šťavnaté, měkké maso s výraznou chutí, které skvěle sedí k bramborám nebo bramborové kaši.
Borůvky u nás doma nikdy dlouho nevydrží, ale když část schovám na tenhle máslový koláč s tvarohem a drobenkou, nikdo neprotestuje. Je to poctivý plechový moučník, který se hodí na víkend, na návštěvu i ke kávě po obědě. Mám na něm ráda hlavně jemnou tvarohovou vrstvu a máslové těsto, které se dá v klidu i nastrouhat rovnou do plechu.
