Když se u nás doma sejdou zralé švestky a venku už je cítit podzim, beru velký pekáč a dělám pečená švestková povidla do zásoby. Mám je ráda hlavně proto, že se o ně trouba z velké části postará sama a výsledkem jsou hustá, tmavá povidla s rumem, skořicí a trochou octa, která se hodí do buchet i jen tak na chleba s máslem.

Domácí kečup jsem vařila roky na sporáku a nikdy mě to nebavilo. Pak jsem objevila pečenou variantu a zpátky se nevracím. Zelenina jde do trouby, vy si jdete číst knížku a za hodinu máte základ, který chutná líp než cokoliv z obchodu.

Když chci upéct moučník, který vydrží i pro návštěvu na další den, sahám právě po medových řezech. Mají ten svůj starosvětský půvab, krásně změknou přes noc a díky medovým plátům, vařenému krému a vrstvě džemu chutnají poctivě domácím způsobem, jaký si pamatuji z rodinných oslav.

Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.

Když k nám přijede návštěva, vím předem, co bude k obědu. Hovězí roštěná s rýží je u nás taková rodinná jistota – poctivé jídlo z jednoho hrnce, které sází na cibuli, hořčici a pomalé dušení, díky němuž maso změkne přesně tak, jak má. Není to žádná složitost, jen chce dát roštěné čas, a pak je z toho oběd, na který se všichni těší už od rána.

Když se u nás doma pekla bábovka, byla to skoro vždycky tahle olejová dvoubarevná. Je z obyčejných surovin, rychle hotová a díky oleji i důkladnému šlehání zůstává krásně vláčná ještě druhý den. Do světlého těsta přijde trocha kakaa a právě tenhle starý, osvědčený kontrast dělá z obyčejné bábovky moučník, který se na stole nikdy neohřeje dlouho.

Kytičky z rakviček jsou přesně ten recept, u kterého si nejdřív řeknete, že to přece nemůže fungovat, a pak stojíte u trouby a kontrolujete, jestli se opravdu nafukují. Uvnitř jsou duté jako klasické rakvičky, jen místo formiček vezmete vykrajovátko. A právě to je na nich dobré – vypadají mileji, práce je s nimi menší a pořád mají ten starý známý křupavý charakter.

Nepečené moučníky mají jednu nespornou výhodu: trouba zůstane studená a výsledek bývá překvapivě dobrý. Tento zákusek staví na kombinaci mascarpone, zakysané smetany a šlehačky – krém je hedvábně jemný, piškoty přes noc změknou a celý dezert se doslova udělá sám. Bílá vrstva zůstane čistá, druhá půlka krému dostane kakaový nádech. Ráno vytáhnete z lednice hotový dezert, který vypadá, jako byste strávili hodiny v kuchyni.

Trhané maso možná znáte z nějaké mexické delikatesy. Ale teď už kvůli tomu nemusíte do restaurace nebo objednávat. Máte ho tady! S naším podrobným receptem se neztratíte.

Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.

Lečo s klobáskou, vejci a zeleninou na skus – rychlá večeře na jedné pánvi, která chutná líp než klasika. Recept s tipem, jak vejce připravit přímo v leču.

Rajčatový salát s mozzarellou je klasika, ale přidání řeckého jogurtu a vajíček ho posune úplně jinam. Jednoduchý recept, který chutná jako dovolená.